20. 6. svátek má Květa
https://www.szmpb.cz/passport

V Dobříši se ročně vyprodukovalo až 18 milionů párů kožených rukavic. Dnes toto řemeslo pomalu zaniká

29. ledna 2020   (06:05)
V Dobříši se ročně vyprodukovalo až 18 milionů párů kožených rukavic. Dnes toto řemeslo pomalu zaniká

Dobříši se říkávalo „město rukavic". A má to své opodstatnění. Rukavičkářská výroba bezesporu přispěla k významnému rozvoji města a ovlivnila mnohé životy místních občanů


Dobříši se odjakživa říkalo "město rukavic". Za první republiky odsud do světa mířilo ročně až 18 milionů párů rukavic, pracovalo zde kolem 3 500 pracovníků. Rukavice tehdy patřily k bontonu. Ke každému kostýmku měla dáma jiný pár. Musely pěkně sedět, aby ženě nezvětšovaly ruce. Nosili je ale i muži. Těm z kapes většinou koukaly typické jelenice.

Příběh dobříšského rukavičkářství se nepřímo začal psát už ve třicátých letech devatenáctého století. V té době bydlel v domě U Šárků hauzírník Josef Abeles, který měl celkem šest synů a čtyři dcery. Jeden z jeho synů Šalamoun se vyučil rukavičkářem a založil v Dobříši samostatnou živnost. Zpočátku posílal rukavice na ušití do Prahy, ale to bylo nákladné a kvůli v té době špatnému spojení do Prahy i nepohodlné. Rozhodl se proto, že vyučí vlastní lidi. Protože ještě nebyly dokonalé stroje k výrobě, jeho šičky pracovaly na ručním hřebínkovém strojku. V samotném městě a jeho okolí tenkrát bylo na pět tisíc švadlen.

Povídali jsme si s Karlem Bednářem, který se tomuto řemeslu začal učit v roce 1947. A věnoval mu doslova celý svůj život. Ještě dnes provádí zájemce po expozici rukavičkářství v Muzeu Dobříš.

Jak jste se k tomuto řemeslu dostal?
Pocházím z Jižních Čech, můj otec byl řídící učitel na vsi, bratr a sestra studovali. Já jsem však chtěl „do světa“. Nalákaly mě tenkrát propagační materiály a já nastoupil v Abertamech v Krušnohoří do rukavičkářského učiliště. Odsud jsem se dostal až na Dobříš. Oženil jsem se ještě před vojnou. Když jsem rukoval k pohraniční stráži, měl jsem již devítiměsíční dcerku. Po návratu domů jsem pak vlastně celý svůj život dělal rukavičkáře.

Co všechno jste v podniku dělal?
Byl jsem jeden z prvních, koho začaly při práci zlobit karpály. A tak se mnou zkoušeli, co bych mohl dělat. Nejdříve jsem normoval, do dvou let ze mně byl mistr, pak vedoucí provozu. Měl jsem pod sebou 650 pracovníků, z toho devadesát procent žen. Byl to život hezký, ale výroba je to náročná.

Čím byla výroba náročná?
Náš vývoz byl zaměřený na export do kapitalistických států. Vyváželi jsme do USA, Švédska, Finska, Holandska, Kanady. To přinášelo vysoké nároky na práci. Ač jsem s lidmi velmi dobře vycházel, tak ke mně moc nechtěli chodit pracovat, vyžadovala se zde totiž vysoká kvalita. Dnes se s bývalými spolupracovníky potkáváme a rádi na tu dobu vzpomínáme.

Spousta lidí, kteří se rukavičkářství vyučili, toto řemeslo nakonec nikdy nedělali, protože neuměli dostatečně dobře manipulovat s materiálem. To je základ. Materiál bylo potřeba zpracovat tak, aby výrobek odpovídal přísným normám a zároveň dostatečně rychle, aby si člověk vydělal. A to je umění.

Jaká byla atmosféra na pracovišti?
Atmosféra mezi pracovníky byla lepší, než bývá v podnicích dnes. Všichni jsme byli na jedné lodi, nebyly mezi námi žádné velké rozdíly. Já bral jako mistr dokonce někdy i méně než pan rukavičkář. A naopak, ani podnikový ředitel neměl ve srovnání se mnou žádný velký plat. Byli jsme si všichni rovni, nedocházelo k žádnému třídnímu vypětí. Řada lidí na to dodnes ráda vzpomíná. Dnes je doba horší, je hodně závisti mezi lidmi.

Jak jste se s podnikem loučil, když jste odcházel?
Pozval jsem veškeré své spolupracovníky, co jsem měl kolem sebe. V zasedací místnosti bylo tenkrát kolem šedesáti lidí. Bylo pohoštění, hrála kapela. Odcházel jsem v roce 1992, tedy v době, kdy už začínaly problémy a hlásili se noví zájemci o výrobu. Nakonec podnik rozebrali tak, že z něj nic nezbylo. Bylo to smutné loučení. I slzy mi tekly.

Proč myslíte, že dnes již nejsou kožené rukavice tolik oblíbené?
Móda a vůbec styl života je dnes úplně jiný. Dnes je pro lidi důležité, aby se to hlavně dalo rychle nasadit, shodit a pak někam hodit. Dříve to byl společenský doplněk, rukavice patřily k bontonu. Navíc dnes je to dost drahá záležitost. Lidé si raději koupí výrobek z Číny, kde se dělá za hrst rýže.

Děkujeme za rozhovor
Dobříši se odjakživa říkalo



Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Miloslava Ritschlová, foto: Jakub Pečenka








Další články

Benzin ve středních Čechách za týden mírně zlevnil, nafta mírně zdražila Benzin ve středních Čechách za týden mírně zlevnil, nafta mírně zdražila Na Příbramsku natankují řidiči litr benzinu v průměru za 38,16 Kč, naftu pak za 36,21 … V pátek se vrátí tropické teploty, na víkend se ochladí a bude pršet V pátek se vrátí tropické teploty, na víkend se ochladí a bude pršet Dnes bude polojasno až oblačno, večer se od západu začne obloha zatahovat a ojediněle … Nastává letní slunovrat, začíná astronomické léto Nastává letní slunovrat, začíná astronomické léto Od začátku lidské civilizace byl letní slunovrat významným okamžikem, spojený s … Jak se změnila Višňová od dob Chalupářů? Brzy uplyne půl století od natáčení Jak se změnila Višňová od dob Chalupářů? Brzy uplyne půl století od natáčení Seriálová Třešňová dodnes těží ze své televizní popularity. Jak dnes vypadá legendární … Lidé v autobusech PID uslyší nové hlášení: Pro výstup stiskněte tlačítko Lidé v autobusech PID uslyší nové hlášení: Pro výstup stiskněte tlačítko Výhodou zastávek na znamení je podle Ropid a IDSK zkrácení intervalů, nižší náklady na … Závodníci na lodích vyrazí z Č. Budějovic na 180 km dlouhou trať do Prahy Závodníci na lodích vyrazí z Č. Budějovic na 180 km dlouhou trať do Prahy Páteční etapa je dlouhá 80 kilometrů, závodníci večer dorazí na Orlík. Odtud budou v … Cyklohráček v létě zamíří do Rožmitálu pod Třemšínem a Dobříše Cyklohráček v létě zamíří do Rožmitálu pod Třemšínem a Dobříše První ze speciálních letních jízd se uskuteční 9. července z Prahy do Rožmitálu pod … Že komunismus byl zlo, pocítíte ve stínu příbramských hald Že komunismus byl zlo, pocítíte ve stínu příbramských hald Nová výstava Hornického muzea Příbram zhmotňuje komunistickou zvůli neštítící se … Ztracené kouzlo nebo nutnost? Pevné jeviště v lesním divadle poblíž Příbrami budí vášně Ztracené kouzlo nebo nutnost? Pevné jeviště v lesním divadle poblíž Příbrami budí vášně Lesní divadlo Skalka v Podlesí u Příbrami mění svou „divokou“ tvář. Na přírodní scéně …
V Hořovicích hořelo auto, vážně popáleného řidiče do nemocnice přepravil vrtulník V Hořovicích hořelo auto, vážně popáleného řidiče do nemocnice přepravil vrtulník Řidič utrpěl popáleniny 2. stupně na 35 procentech těla.
Kodex redakce Reklama Pro média Kontakty
Provozovatel portálu pribram.cz Rosalota, s. r. o.
Mariánská 135
261 01 Příbram IV

IČ: 02289288
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku
městského soudu v Praze - oddíl C, vložka 217655.


Redakce zpravodajství portálu pribram.cz
Společnost Rosalota, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.

Autorská práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření jakýmkoli způsobem, mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez písemného souhlasu společnosti Rosalota, s.r.o. zakázáno.
2014 - 2024 © Rosalota, s.r.o.Všechna práva vyhrazena. webdesign | websystem | KAO.cz
Nastavení souborů cookies
Na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Souhlasíte s používáním všech cookies?
Informace o cookies
Souhlasím Přizpůsobit
Podrobné nastavení cookies « zpět
Soubory cookie používáme k zajištění základních funkcí webu a ke zlepšení vašeho uživatelského zážitku. Souhlas pro každou kategorii můžete kdykoliv změnit.

Nezbytné cookies
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí. Tyto soubory zajišťují uchovávání produktů v košíku, zobrazování seznamu oblíbených výrobků, správné fungování filtrů, nebo přihlášení. Bez těchto souborů cookies nebude webová stránka správně fungovat a ve výchozím nastavení jsou povoleny a nelze je zakázat. Tyto soubory cookies neukládají žádné osobně identifikovatelné informace.
Cookies pro marketing
Umožňují nám sledovat souhrnné informace o návštěvnosti stránek a využívání různých funkcí. To nám pomáhá naše weby zlepšovat tak, aby Vám lépe sloužily. Analytické cookies jsou nastavovány třetími stranami - Google Analytics, TOP list.

Povolit všechny kategorie cookies Povolit vybrané kategorie cookies