V Dobříši položí další kameny zmizelých, připomínají osudy místních židovských rodin

18. dubna 2025 (07:00)

foto: město Dobříš, kameny zmizelých za Richarda, Viktorii a Jiřinu Franklovi (2021)

Slavnostní vzpomínka na rodinu Petra Herrmanna, čestného občana města Dobříš, se uskuteční v neděli 27. dubna. Součásti programu bude také zahájení tematické výstavy prací žáků ZŠ TRNKA.

Rodinu čestného občana města Petra Hermmanna budou v Dobříši připomínat tzv. kameny zmizelých, které jsou v českých městech stálými vzpomínkami na oběti holokaustu a nacistického režimu. Na náměstí Komenského budou slavnostně položeny v neděli 27. dubna od 15.00, pietního aktu se zúčastní Michaela Hermannová, dcera Petra Herrmanna. Současně bude vernisáží od 16.00 otevřena výstava Kameny zmizelých v Kulturním domě Dobříš.

Výstava představí práce žáků pěti tříd dobříšské ZŠ TRNKA, kteří se vždy v sedmém ročníku věnují hlubšímu zkoumání tématu holokaustu a osudů židovských obyvatel v Dobříši. Během týdenního projektu se nejen seznamují s historickými fakty, ale zkoumají lidské hodnoty, jako jsou svoboda, lidská práva, spravedlnost a soucit. Svá zjištění, myšlenky i pocity zaznamenávají do terénního deníku. V rámci projektu navštěvují také památník Terezín. Svoji zkušenost pak zpracují do výtvarné či literární podoby. Výstava trvá do 25. května.

Projekt kameny zmizelých (Stolpersteine) začal v roce 1992 v Německu. Jeho iniciátorem je umělec Gunter Demnig, který první kámen položil před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Dlažební kostky s mosazným povrchem jsou instalovány na chodnících v evropských a od roku 2008 i v českých městech.

Petr Herrmann
Narodil se v roce 1926 v Praze. Rodiče se ještě před jeho narozením přestěhovali na Kladno, kde si otec založil zubní praxi. Dětství trávil s na Kladně, ale jeho babička a rozvětvená rodina sídlila po generace v Dobříši. Petr zde jako chlapec trávil každé prázdniny a svátky. V roce 1939 byl z rasových důvodů vyloučen z gymnázia, poté pracoval v autoopravně a dolech. V 16 letech byl deportován do terezínského ghetta, kde dělal elektroúdržbáře. V roce 1944 byl deportován do koncentračního tábora v Osvětimi a později do Gleiwitz. Počátkem roku 1945 byl přinucen nastoupit pochod smrti. Podařilo se mu utéct a dostat se na Slovensko. Ještě jako devatenáctiletý stihl narukovat do Svobodovy armády. Do Prahy se vrátil koncem roku 1945, dojel do Kladna a Dobříše. Nikoho z blízkých a příbuzných však nenašel, všichni byli zabiti v koncentračních táborech.
Petr Hermmann se usadil v Praze, vystudoval vysokou školu elektrotechnickou. Oženil se s houslistkou Jarmilou Turkovou. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 odjel s manželkou a dcerou Michaelou do Venezuely, kde pracoval u firmy Philips a přednášel na vysoké škole. Do Československa se vrátil po roce 1990. Nejprve na návštěvu a poté, co ovdověl, se z Venezuely přestěhoval zpět do Prahy. Navštěvoval Dobříš. Inicioval tryznu za vyhlazené Židy k 60. výročí jejich zavraždění. V archivech usilovně hledal údaje o své zmizelé rodině a publikoval výsledky tohoto bádání. Zasloužil se o vepsání jejich jmen na památník a o navrácení Desek zákona na fasádu dobříšské synagogy. Zajímal se o mladé lidi, přednášel studentům dobříšského gymnázia. Zájem o Dobříš ho nikdy neopustil, čestným občanem města se stal v roce 2006.
zdroj: Jitka Urbanová, mestodobris.cz