V Chynínských bucích se nekácí už od roku 1903

Rezervace sousedí s Fajmanovými skalami a leží od nich východním směrem. Byla vyhlášena už v roce 1933 a vznikla za účelem ochrany původních jedlobukových lesů. Dnes v ní převládají buky a poskytuje ukázkový příklad toho, jak se les ponechaný přirozenému vývoji dokáže sám obnovovat. Stáří nejstarších buků se blíží 300 rokům, protože se zde nekácí už od roku 1903. Popadané stromy zůstávají ležet na zemi a postupně se stávají součástí koloběhu přírody.

Není to tak dávno, kdy s ohledem k vysokým stavům spárkaté zvěře - jelenů a srnců - nebyl zdejší les schopen přirozené obnovy. Semenáčky a mladé stromky totiž jelenům i srncům chutnají. Les ale už znovu ožil a rezervace krásně podrůstá mladými buky nebo javory kleny. Místy dokonce omladina tvoří husté mlaziny. Škoda, že mnoho bukových velikánů, které jsem znal a fotografoval je v dobách poznávání brdských lesů, už dávno podlehlo stáří. Dnes už jejich těla ani na zemi nepoznáme. Prales si je vzal zpět.

Bohatá květena a jedinečná atmosféra
Na podzim pokrývá zem několikacentimetrová vrstva listí a mlha dodává místu tajemnou atmosféru. Na jaře, kdy na stromech teprve raší listy a sluneční paprsky dosáhnou až k zemi, tu rozkvétá bohatý podrost typických rostlin bukových lesů. Můžeme zde obdivovat kvetoucí keře lýkovce jedovatého, něžné kvítky sasanky hajní či kyčelnice devítilisté. Mezi vonícími snítkami mařinky vonné najdeme i mohutnější vraní oko čtyřlisté.

Přírodní rezervace Chynínské buky je jedinečným místem, kde můžeme pozorovat přirozené procesy v lese, který je ponechán sám sobě už více než století. Prales je také domovem mnoha druhů živočichů a to i vzácnějších. O nich si povíme v pokračování za týden.