V Česku by mohli působit němečtí vojáci v rámci NATO, řekla Černochová

NATO v rámci lepší ochrany zemí nacházejících se v bezprostřední blízkosti Ukrajiny chystá rozmístění nových bojových skupin v některých státech včetně Slovenska. Slovenský parlament v úterý schválil nasazení nejvýše 2100 zahraničních vojáků, mezi nimiž mají být Američané, Němci, Nizozemci, Poláci, Slovinci a také až 600 Čechů. Podle Černochové však Němci mají zájem umístit do skupiny víc vojáků, než kolik může být na Slovensku.

"Jedna z variant, která je teď na stole je, že by část toho německého zastoupení, byla někde na území České republiky," řekla ministryně. Jejich pobyt v zemi by podle ní nejprve musely schválit obě komory českého parlamentu. O kolik vojáků by šlo a jak by byl jejich mandát časově omezen, ministryně nesdělila.

Vláda již na konci února v tajném režimu schválila, že na českém území mohou až po dobu 60 dnů působit až dvě stovky aliančních vojáků. Upozornil na to server Aktuálně.cz, podle kterého to mohou využívat síly rychlé reakce Severoatlantické aliance. Usnesení vláda odtajnila na začátku března.

Podle Stoltenberga dnes ministři zahájili přípravu dlouhodobé strategie, která má NATO přinést lepší prevenci možného ruského útoku i obranu před ním. Šéf aliance prohlásil, že by mohla zahrnovat nové stálé jednotky, zvýšení počtu letadel a lodí pravidelně operujících v oblasti poblíž ukrajinských hranic či v Černém moři nebo nové protivzdušné a protiraketové systémy. Plán by měl schválit červnový summit NATO v Madridu.

Ministři obrany NATO dnes jednali se svým ukrajinským kolegou Oleksijem Reznikovem, kterému přislíbili další podporu včetně poskytování zbraní. K tomu nejsou ochotny všechny země, většina z třicítky aliančních států však chystá nějakou formu další podpory. Podle Černochové je další vojenské vybavení připraveno poskytnout i Česko, podrobnosti však ministryně s ohledem na citlivost tématu nesdělila.

Naproti tomu na přímé angažmá NATO na Ukrajině, které by vyžadovalo Kyjevem žádané vytvoření bezletové zóny, ministři Reznikovovi nekývli. Nevyslyšeli ani volání po dodávce stíhacích letounů, kterou dříve nabízelo Polsko. "Nejsme ochotni vyslat své jednotky nebo letadla na Ukrajinu," zopakoval dnes dlouhodobé stanovisko aliance Stoltenberg. Vytvoření bezletové zóny by podle něj hrozilo tím, že se kvůli nevypočitatelné ruské reakci konflikt rozšíří mimo ukrajinské území.