Uvítal bych on-line diskuzi o případné likvidaci uranových hald, říká spoluautor petice Petr Kareš

7. září 2020 (06:29)

foto: pribram.cz

Bohatá hornická minulost Příbrami za sebou nechala jedno nepříliš atraktivní svědectví. Odvaly hlušiny. Vlivem dlouholeté těžby uranu vyrostlo v okolí města několik desítek hald. Některé z nich již v minulosti byly zlikvidovány, ty největší z nich však zůstaly dodnes. Postupem času se staly součástí zdejší krajiny. Pomalu obrůstají mechem, trávou a břízami, tu a tam vyroste borovice či dub.

Případnou likvidaci starých ekologických zátěží na Příbramsku má na starosti státní podnik DIAMO, které již dříve předložilo čtyři varianty řešení. Podle první by bylo možné haldy postupně odtěžit v závislosti na regionální poptávce, což by trvalo až 300 let. Další varianta, zhruba dvacetiletá, počítá se sanací a rekultivací na místě. Zvětšil by se ale zábor území a trvale by platila stavební uzávěra. Třetí varianta navrhuje částečné odtěžení a následnou sanaci a rekultivaci na místě. Zabrala by 75 až 125 let a kvůli možnému narušení izolační vrstvy by se rovněž neobešla bez stavební uzávěry.

Poslední možností, která má největší podporu DIAMA i dotčených obcí, je přeprava pomocí visutého pásového dopravníku na jedno centrální místo, na takzvaný superodval, kde by se mohl materiál dále zpracovávat pro stavební účely.

Toto místo by mělo vzniknout v okolí šachty číslo 16 - v areálu společnosti Ecoinvest. Odvoz materiálu a třídění by mohlo trvat až 25 let. Kamení by stát využil na stavbu silnic, ve hře je jeho použití na plánovanou dostavbu dálnice D4, či Jihovýchodní obchvat Příbrami.

Na ministerstvu životního prostředí byla zahájena dvě zjišťovací řízení k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), jedno se týká odvalu šachty číslo 15 a druhé odvalů šachet 11 a 19. Podle dřívějšího odhadu ministerstva měly být závěry z obou řízení vydány během prázdnin. "Aktuálně závěry zjišťovacích řízení finalizujeme," řekla minulý týden Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.

V souvislosti s případnou likvidací hald se minulou středu sešlo asi 60 lidí před pobočkou státního podniku DIAMO v Příbrami, kteří protestovali proti plánované těžbě. Obávají se nepříznivého vlivu na životní prostředí a zdraví lidí a doporučují zanechat odvaly v nynějším stavu. Někteří z účastníků si přinesli transparenty s nápisy "Nechte haldy být," na místě bylo také možné podepsat protestní petici.

Jeden z autorů petice, starosta Petrovic a krajský zastupitel za STAN Petr Štěpánek, upozornil na to, že kámen z hald, který chce stát použít na stavbu silnic, není sourodý a leží v těsném sousedství rodinných domů. „Už celá jedna generace s těmito haldami žije, lidé jsou na ně zvyklí a nevadí jim. A teď by se měly desítky let, odhadem až padesát, ty haldy rozebírat?," podivil se Štěpánek. „Otevřením hald by se určitě nějaká radiace uvolnila, nějaký uran v haldách kamení určitě bude. Pro místní obyvatele je ale asi podstatnější to, že by se narušil jejich klid. V sousedství hald si mnozí postavili nové domy, o haldách věděli, počítali s nimi a celé generace už tady s nimi žijí a nikomu nevadí,“ řekl Štěpánek.

Ředitel odštěpného závodu Správa uranových ložisek v Příbrami Zbyněk Skála řekl, že iniciátorům protestu nabízel jednání u kulatého stolu, ti to ale podle něj odmítli. Podle jeho osobního názoru bylo cílem akce zviditelnění před volbami, Štěpánek na Příbramsku kandiduje do Senátu. Jeden z organizátorů Petr Kareš ale řekl, že protest neměl s politikou nic společného a cílem nebylo ani hanit DIAMO. „Chceme jen vyjádřit svůj názor a pokusit se vyvolat diskuzi se státnímu složkami. Na demonstraci dostali slovo všichni, kdo chtěli promluvit, jak občané, tak i politici. Mě, jako spoluautora petice a člena petičního výboru nikdo z DIAMA neoslovil a k žádné diskuzi nepozval. Velmi rád pozvání přijmu. Uvítal bych dokonce on-line kamerový přenos z takového setkání směrem k veřejnosti,“ dodal Kareš.

Starosta Příbrami Jan Konvalinka do jisté míry rozumí názorům odpůrců rozebírání hald. „Nevěřím, že by se likvidace hald obešla bez vlivu na okolí, na životní prostředí. Podstatné jsou pro nás (město Příbram) výsledky studie na životní prostředí. Jakmile je budeme mít k dispozici, zaujmeme jasné stanovisko,“ řekl Konvalinka pribram.cz s tím, že by byl ale nerad, aby se z hald stalo více politické než ekologické téma.

„Haldy patří k Příbrami. Bojíme se při případném rozebírání znečištění okolí nebezpečnými látkami“
V souvislosti s konáním protestní akce proti rozebírání hald zveřejnil portál pribram.cz na Facebooku anketu. Na otázku, zda lidé souhlasí s jejich likvidací, hlasovalo 956 lidí. Proti likvidaci se vyjádřilo 706 čtenářů, pro odtěžení bylo 248 lidí. Pod anketou se strhla rozsáhlá diskuze, která se spíše přikláněla k zachování stávajícího stavu. „Je to tu již několik generací a představa hluku, prachu a případného záření je nesmyslná,“ napsala jedna z diskutujících. „Pro mě je to jako smazat kus historie a tím ztratit veškerou hrdost,“ vyjádřila svůj názor další žena. „Komu to začalo najednou vadit? Ať si dotyčný uvědomí, že jsme hornické město,“ zněl další z příspěvků.

Pro odtěžení se v diskuzi objevilo i několik kladných komentářů. „Bude lepší haldy zlikvidovat a použít kamenivo. Nebo zlikvidovat nějaký les, louku? Nyní je možné použít hromady k něčemu prospěšnému,“ napsal diskutující. Jiný se také přiklonil k odtěžení. „Na stavbu silnic je zbytečné dovážet kamenivo z jiných kamenolomů, a dále ničit přírodu,“ napsal.

Příbramské uranové ložisko se rozkládá od Kamenné po Dubenec. Rozlohu má 52 kilometrů čtverečních, délku téměř 25 kilometrů a šířku až čtyři kilometry. Celkový objem vydobytých prostor činí 44,5 milionu metrů krychlových. Založeno bylo 26 odvalů, na něž bylo uloženo téměř 28 milionů krychlových metrů hlušiny.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz_Jakub Pečenka

autor: Jakub Pečenka