Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v ČR o rok

Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek. Pokud běženec z Ukrajiny neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce letošního září nedostaví k vyznačení vízového štítku, dočasná ochrana mu zanikne.

Místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK) se pozastavil nad tím, že vláda novelu prosadila ve Sněmovně zrychleně ve stavu legislativní nouze. Rakušan poukázal na potřebu přijmout nová pravidla včas před koncem března. Podle ministra panovala reálná obava z toho, že by opozice ve Sněmovně zabránila zkrácenému schvalování novely jinou formou.

Novela umožní zjednodušený postup prodloužení dočasné ochrany v případě, že by nastala další uprchlická vlna z Ukrajiny. Vláda by mohla nařízením rozhodnout, že k prodloužení dočasné ochrany by stačila jen elektronická registrace bez nutnosti osobní návštěvy pracoviště vnitra.

Součástí novely je možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože s příchodem lidí zasažených válečným konfliktem vzrostla poptávka po těchto službách. Upraví se rovněž pravidla pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok. Zákon zjednoduší postup pro vyřazení dítěte z mateřské školy, protože tyto děti se často s rodiči vracejí na Ukrajinu, neinformují školku a blokují dále místo.

Vláda chystá podle ministra další novelu "lex Ukrajina", která převede od dubna Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na vnitro. Předloha by navíc měla časově omezit bezplatnost nouzového ubytování s cílem motivovat uprchlíky k hledání vlastního bydlení, skutečně potřební by ale dostávali sociální podporu. Zaměstnavatelé by pak museli hlásit u běženců s dočasnou ochranou druh pracovního vztahu a výši jejich příjmů, a to kvůli nároku na dávky.

Uprchlíci by podle chystané novely mohli v nouzovém ubytování v ubytovnách či penzionech bezplatně bydlet nejvýš 150 dnů. Po pěti měsících by si měli pobyt buď dál hradit sami, nebo by se museli přestěhovat. Na byt by pak stát mohl začít vyplácet nový příplatek. Podle Rakušana využívá nouzové ubytování 30 procent uprchlíků, ostatní jsou ubytováni komerčně nebo u příbuzných. Nyní prostory pro nouzové ubytování zajišťují kraje. Tvoří je ubytovny, hotely, penziony i byty firem či organizací. Na osobu a noc v krajských či obecních zařízeních stát posílá 300 korun, ostatním pak 350 korun.