Úmyslné neplacení alimentů má zůstat trestné, hrozit bude nejvýš rok vězení

22. srpna 2023 (14:50)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

Aktuálně sedí za mřížemi pouze kvůli neplacení alimentů 1228 odsouzených, což představuje šest procent z vězeňské populace. Za jejich pobyt ve věznicích zaplatí stát 2,2 milionu korun denně. Uvěznění lidé navíc vyživovací povinnost většinou stejně neplní.

Úmyslné neplacení výživného na dítě zůstane nadále trestné, bude za něj ale hrozit maximálně roční vězení. Navrhne to ministerstvo spravedlnosti, které po politických diskusích ustoupilo z původního záměru zcela vyškrtnout zanedbání povinné výživy z trestního zákoníku. Náměstek Antonín Stanislav dnes novinářům řekl, že úřad chce u neplatičů zavést vyšší úroky z prodlení. Nově by také mělo být možné postoupit pohledávku na zaplacení výživného někomu dalšímu.

Trestní zákoník v současné době postihuje i nedbalostní neplacení výživného, které trvá přes čtyři měsíce. Ministerstvo chce, aby nově bylo trestné pouze to, když se někdo bude této povinnosti vyhýbat úmyslně a "vydá tak oprávněnou osobu v nebezpečí nouze". Za takový skutek nyní hrozí až tři roky za mřížemi, nově by to byl nanejvýš rok.

Stanislav k tomu upozornil, že u neplacení alimentů se mnohem častěji uplatňuje trestní represe než exekuční vymáhání, což podle něj není dobře. Například v roce 2021 přibylo 3800 exekucí kvůli výživnému, zatímco před trestním soudem stanulo za zanedbání povinné výživy 5564 lidí. "Chceme spíše efektivní vymáhání výživného, než abychom měli ve věznicích neplatiče, kteří se tam dostávají do dluhové spirály," podotkl. "Trestní oznámení kvůli neplacení výživného by neměla být zneužívána k tomu, aby si jimi rodiče řešili jiné vztahové a emoční problémy, což se v minulosti dělo," doplnila spoluautorka návrhu, poslankyně Eva Decroix (ODS).

Aktuálně sedí za mřížemi pouze kvůli neplacení alimentů 1228 odsouzených, což představuje šest procent z vězeňské populace. Za jejich pobyt ve věznicích zaplatí stát podle Stanislava 2,2 milionu korun denně. Uvěznění lidé navíc vyživovací povinnost většinou stejně neplní. Náměstek odhadl, že po zavedení změn by neplatičů za mřížemi ubylo o 80 až 90 procent.

K posílení vymáhání výživného v soukromém, nikoliv trestním právu ministerstvo navrhne tři nástroje. Výživné se v exekuci nejčastěji sráží z platu, a prvním nástrojem má proto být zavedení minimální desetiprocentní srážky ze mzdy ještě před odečtením tzv. nezabavitelné částky. Druhou novinkou má být možnost postoupení pohledávky na výživné. "Ne každá samoživitelka má sílu vymáhat výživné prostřednictvím exekuce," řekl Stanislav s tím, že by tak mohla svůj nárok postoupit například někomu z širšího příbuzenstva. Třetím nástrojem je úprava úroku z prodlení, který by byl u neplatiče vyšší než normální, což bude mít podle úřadu preventivní a odstrašující vliv.

Součástí připravené novely není stanovení minimální výše výživného ani jeho valorizace. Stanislav k tomu uvedl, že spravedlnost tuto problematiku "intenzivně diskutuje" s ministerstvem práce, další schůzka bude v září.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ČTK

autor: Tomáš Pečenka