„Učiněný Tibet,“ prohlásil po zdolání Svatohorských schodů Jaroslav Vrchlický

Nahlédneme trochu do minulosti. V historii najdeme několik zajímavých událostí a lidí, kteří mají s Příbramí nějaké vazby. Věděli jste, že velkou část svého dětství tu trávil jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Vrchlický?

Jaroslav Vrchlický je pseudonym připisovaný příteli Josefu Thomayerovi. Vrchlického rodným jménem je Emil Frída. Narodil se 17. 2. 1853 v Lounech. V mládí odjel do severní Itálie a působil tam jako vychovatel. Ještě před jeho odjezdem vyšla jeho první lyrická sbírka Z hlubin. Po roce se vrátil zpět do vlasti a chvíli působil jako učitel. V roce 1879 se oženil s dcerou spisovatelky S. Podlipské Ludmilou. Stal se tajemníkem uměleckého odboru České akademie věd a umění. Byl také výraznou tváří v tiskovinách Světozor, Hlas národa a Pokrok.

Za 35 let své literární práce vydal 270 svazků knih, z nichž většina je díly básnickými. Tento velký básník měl v našem městě prarodiče. Jeho dědečkem byl mydlář Kolář s dílnou a krámem v severozápadním koutu příbramského náměstí, konkrétně je to místo všem známé jako pasáž „Horymír“. Právě na tomto místě trávil Jaroslav mnohé chvíle dětství, včetně vánočního času. Jesličky, které ve své básni zmiňuje, jsou pravděpodobně rozměrné pohyblivé jesle, na které se jako malý kluk jezdil do Příbrami ke svým prarodičům dívat.

Vrchlický se do Příbrami rád vracel i v dospělém věku. Se svou manželkou sem jezdívali na návštěvy do rodiny Heinrichových. Pan Heinrich byl proslulý lékař po celém Příbramsku. Rodiny podnikaly společné výlety, několikrát navštívil i Svatou Horu. Při stoupání po Svatohorských schodech Vrchlický prohlásil: „Učiněný Tibet,“ ale po úspěšném výlezu a pohledu do okolí dodal: „Tohle je nejkrásnější cesta na Svatou Horu.“

Dále rodiny jezdívaly do Dobříše, na Makovou nebo Orlík. Vrchlický obdivoval Třemšín, který považoval za krále brdských lesů. Rád chodíval do lesů, konkrétně v Zaječově a Padrti. V létě 1890 navštívil i Antonína Dvořáka ve Vysoké.

Zalíbení měl Vrchlický především v italské a francouzské literatuře. Byl také velmi činný jako překladatel. Zasloužil se o převedení do českého jazyka mnoha významných světových děl, mezi které patří Tři mušketýři, Faust či Božská komedie. Vrchlický se věnoval i dramatické tvorbě. Asi všem nejznámější bude drama Noc na Karlštejně z roku 1844, které dostalo filmovou podobu v podání Zdeňka Podskalského.