Tradiční masopust v Hornickém muzeu bude v polovině února

8. ledna 2024 (09:45)

foto: Hornické muzeum Příbram

Součástí programu budou humorné scénky a hornické písničky. Vstupné činí symbolickou 1 Kč.

V Hornickém muzeu Příbram se v sobotu 17. 2. 2024 od 10 hodin uskuteční tradiční masopustní průvod a lidová veselice. Akce bude tradičně v prostředí historických báňských objektů v areálu Ševčinského dolu na Březových Horách. Na přípravě této širokou veřejností oblíbené akce muzeum spolupracuje se Sborem dobrovolných hasičů z Bohutína. Součástí programu budou humorné scénky a hornické písničky. Vstupné činí symbolickou 1 Kč.

Oslavy masopustu se do českých srdcí dostaly minimálně už ve 13. století, zmiňuje se o nich už Vlach Henric de Iseria. Tento spisovatel psal o velkých oslavách, které pořádal sám Přemysl II. na svých pozemcích. Kromě zabijaček a bujarých hodů se konaly i rytířské zápasy na kolbišti a různé hry pro děti i dospělé.

Masopust je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů, má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Začíná posledním čtvrtkem, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky, končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.

Masopust není původem křesťanský svátek, církev jej však do svého kalendáře zařadila. Charakteristické jsou pro něj zábavy, hojnost jídla a veselé průvody v maskách. Na Moravě se nazývá také fašank či ostatky.

Průvody maškar jsou dodnes živou tradicí. Na rozdíl od minulosti se jich zúčastňují i ženy a děti, které se často podílejí na výrobě masek. Někde se pořádají dětské karnevaly nebo masopustní veselice s bohatým programem. Mezi všeobecně rozšířené a prokazatelně staré masky patří medvědář s medvědem s náročnou maskou z kožešiny, ze slámy nebo i z hrachoviny. Klisnu, masku představující kobylu, tvořili většinou dva muži pomocí plachty, kterou si přehodili přes sebe, a jeden si nasadil koňskou hlavu. V průvodech nechyběly ani masky zvířecí, báby s nůší či nevěsty. Poměrně pracnou maskou je pohřebenář neboli slamák, pestrý Masopust, laufr či Turek. V mnoha průvodech se najdou i kominík, ras, smrtka, hudebníci.

Masopustní průvody se v podobě velkolepých karnevalů konají nejen v celé Evropě, ale i na obou amerických kontinentech. Někde úplně chybí průvody masek a jde o obchůzky mužů, kteří představují takzvané mečové tance. Svou světovou podobu má masopustní veselí i ve slavném karnevalu v Brazílii nebo v Benátkách.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Tomáš Pečenka