Tomáš Zápotočný: Zázemí v Budějovicích je fantastické, jsem nadšený

Tome, už jsou to 4 měsíce od vašeho přestupu do Dynama České Budějovice. Jaké vůbec byly vaše začátky s Márou Niklem v Budějovicích?
Přivítání bylo veskrze pozitivní. Zkraje tam asi bylo nějaké jejich (klubu) očekávání, ale když poznali, jak k nim přistupujeme, tak se rychle nadchli. Od trávníkářů přes uklízečky, až samozřejmě po kluky v týmu. A teď je vidět, když přišly první úspěchy, jak se z toho všichni radují.

Jaké zázemí máte v klubu v porovnání s Příbramí?
To je jako nebe a dudy. Je to tu obrovské, a to třeba i v porovnání s řadou prvoligových klubů. Takové zázemí nebylo ani v Liberci, kde jsem dříve hrál. Budějovice mají jednak krásný areál pro svou akademii na Složišti, což je kousek od centra. Tam i my dojíždíme na tréninky. Zázemí máme na hlavním stadionu, ale tam trénujeme vyloženě jen den před zápasem, jinak trénujeme v areálu na Složišti. Jsou tam čtyři plnohodnotná velká hřiště s přírodním trávníkem a jedno s umělou trávou nejnovější generace. A to se tam teď ještě připravuje další plocha, kde mají vyrůst další tři hřiště s jednou „umělkou“. Prostě obrovský areál. Je tu skvělé zázemí i pro regeneraci. Sauna, tři perličkové masáže, velký nerezový bazén s horkou vodou, který je v kombinaci se studenou vodou skvělý na odbourávání svalové únavy. Máme k dispozici dva maséry, jednoho fyzioterapeuta, vše je opravdu na výborné úrovni.

Do klubu jste přišli po konci podzimní části sezony a s týmem jste v lednu odjeli na soustředění do Turecka. Jak to tam probíhalo?
V Turecku už jsme se zaměřovali víc na herní záležitosti, byly tam tři přípravné zápasy, hledali jsme optimální sestavu. V Turecku je výhoda, že člověk může trénovat v teple a na přírodní trávě. Je skvělé, že nám vedení umožní trénovat v takových podmínkách. Je to opravdu fungující tým, kde na co si člověk vzpomene, tak to má. Hrozně si toho vážím, člověk vidí, že to není samozřejmost.

Budějovice vás angažovaly s cílem zlepšit herní projev týmu a vymanit se ze spodních pater tabulky. Po úvodních třech porážkách Dynama v jarní části sezony přišla velmi důležitá výhra s Bohemkou, remíza s Boleslaví a minulý víkend slavná a nečekaná výhra doma se Slavií. Jak se vám teď s Márou Niklem v klubu dýchá?
Samozřejmě se nám teď dýchá lépe. My jsme s Márou ale nepanikařili. Věděli jsme, že mužstvo má kvalitu. Nervozita byla cítit spíš v „realizáku“ a od vedení, které trochu vytvářelo tlak, že už se musí vyhrát. Výhra nad Slavií byla krásná a nadstandardní, protože s těmito body nikdo nepočítal. Tabulka je neskutečně vyrovnaná, takže pokud z příštích dvou zápasů vydolujeme nějaké body, můžeme se velmi rychle posunout do klidného středu. Jsme pyšní i na naši jízdu MOL Cupem, kde jsme došli už do semifinále, kde nás čeká Sparta. To je pro nás mega úspěch.

Jak se adaptoval v týmu Marcel Čermák?
Musím říct, že se nad naše očekávání zapracoval skvěle. Marcel ukázal, že má obrovskou kvalitu a mile nás překvapil, jak rychle se z druhé ligy dokázal přizpůsobit v té první. Pro nás je to takový impuls, že jde při hledání posil krásně čerpat i z druhé ligy.

Jak pokračuje vaše spolupráce s Márou Niklem?
S Márou jedeme pořád stejně, funguje nám to. Teď jsme třeba měli malou názorovou neshodu, protože jsme se nemohli domluvit na sestavě a rozestavění proti Brnu. Přesně tohle ale chci, abych neměl vedle sebe jenom „kývače“, ale nějakou zdravou oponenturu.

Máš pocit, že už se na herním projevu týmu projevuje váš rukopis?
Jednoznačně ano. Mára předvídal, že to tady bude rychlejší, protože kluci mají potřebnou kvalitu. V Příbrami nám to třeba trvalo půl roku, než jsme do kluků dostali naše představy a požadovanou herní tvář. Tady to už vidíme za nějaké dva měsíce. Znát to bylo i v zápase se Slavií, že dokážeme víc podržet míč, rozehrát od branky, že se nebojíme. Stále je samozřejmě na čem pracovat, ale mám z toho radost.

Vrátil jsi se z Nyonu, kde si měl možnost účastnit se semináře v rámci dodělávání UEFA PRO licence. Jaké si odtamtud odvážíš nové poznatky?
Byl jsem z toho nadšený, skvělý seminář. Bylo nás tam asi sto lidí ze čtyř různých zemí. Přednášeli nám kapacity jako van Bronckhorst (bývalý nizozemský reprezentant, trenér Feyenoordu, Glasgow Rangers), Rafael Benítez (španělský trenér Realu Madrid, Chelsea, Newcastlu, aj.), analytik pracující pro Manchester City, pro Pepe Guardiolu. To je úplně jiný svět. Jsem akorát trochu skeptický v tom, že některé poznatky jsou v českých podmínkách stěží realizovatelné, a to jak z pohledu peněz, personálního zázemí, používání softwaru, nastavení myšlení apod. Mluvilo se o aktuálních trendech, které „frčí“ v Anglii, Německu, Itálii. Pak jsme se různě promíchali a vyměňovali si zkušenosti z jednotlivých zemí. Bylo to velmi inspirativní a motivační.