Tomáš Melichar: O ekocentru a Investě

V rozhovoru s Tomášem Melicharem, jehož jméno je spjato se společností Investa, jsme se bavili o Ekocentru v Orlově, které provozuje, ale i o pádu známé společnosti i o tom, že vinu připisuje městu a bude od něj žádat odškodné přibližně 20 milionů korun.

Co si pod názvem ekocentrum můžeme představit?
Je to ekologické centrum zaměřené na motýlí muzeum, dále se zabýváme projekty na vzdělávání dětí. Představujeme jim vizi ekologického farmaření. To jsou takové ty hlavní směry.

Kolik lidí se o celý areál stará a kolik ho ročně navštěvuje?
Starají se o něj 3 lidi s tím, že si někdy najímáme odborníky na speciální projekty. Každý rok projde centrem zhruba 2500 dětí. Máme tu různá domácí zvířata, děti si zkusí podojit krávu a podobně. Dokončujeme expozici obojživelníků a chceme vybudovat záchrannou stanici veverek. Máme také velmi vzácnou sbírku lišajů, které je na světové úrovni.

Od kdy do kdy je ekocentrum otevřené?
Lidé nás kontaktují nejprve přes telefon a pokud mají zájem, tak jim to umožníme kdykoliv. Vstupné je 25 Kč.

Vaše jméno je spojené i se společností Investa, jak došlo k tomu přechodu k ekocentru?
Já jsem skončil v Investě a dělal jsem nějaké další věci. Finanční prostředky, které jsem získal tou další prací, jsem investoval do ekocentra. Přišlo mi to lepší než si koupit jachtu a podobně. Přišlo mi, že je dobré té společnosti něco vrátit a mít z něčeho radost.

Jak vlastně skončila společnost Investa?
To bylo poměrně jednoduché. Ta společnost získala zakázku na výstavbu 3 domů na Drkolnově. Město uzavřelo sdružení se společností Mera a my jsme vyhráli zhotovení té stavby. Podmínkou byla poměrně rychlá dokončenost a počáteční úvěrování. Zdálo se nám to poměrně bezpečné. Museli jsme na to uvolnit asi 80 procent kapacit společnosti. Stalo se to, že město vystoupilo z toho sdružení, vrátilo ministerstvu dotaci a nás v tom nechali. My už jsme měli spoustu investic, naobjednané materiály a udělali už stavební jámu pro první dům. Společnost Mera spadla do konkurzu. Investě se zhroutilo cash-flow, propadly nám zálohy. Město pro nás bylo svým způsobem garantem, když bylo ve sdružení, jinak bychom do toho nikdy nešli. Zkoušeli jsme tu situaci nějak narovnat a chtěli jsme dokončit tu stavbu. Očekávali jsme, že radnice tomu půjde naproti. Na zastupitelstvu to ale zamítli. Tím poslali 300 zaměstnanců ze dne na den domů a společnost se řítila do úpadku.

Proč k tomu došlo, že město vystoupilo ze sdružení?
Město porušilo zákon o přijetí dotace a uvědomilo si to, až když mělo peníze na účtě.

Jak je na tom společnost Investa dnes?
Investa je dnes po konkurzu, vrátili jí mně a akcionářům. Už zhruba měsíc právníci pracují a pravděpodobně podáme na město žalobu. Město ten pozemek, který jsme zainvestovali a provedli na něm nějaké stavební práce, prodalo jinému developerovi. Také si myslím, že nejednalo podle dobrých mravů. Myslím, že máme velkou naději to město zažalovat.

O jakou tam jde částku?
Když sečteme i ty navazující škody, tak bychom po městu požadovali zhruba 20 milionů korun.

Budete pokračovat dále ve své činnosti?
My bychom nepokračovali, jenom se pokusíme uspokojit věřitele, kteří v tom zůstali. Ve stavebnictví už v tomto městě pokračovat nechceme. Je tu velmi špatný trh. Jednak je tu velmi silné korupční prostředí a takto velkou firmu tu nelze uživit. Po Investě tu už nic tak velkého nevzniklo. Oni si radní neuvědomují, že taková firma vytváří docela slušnou zaměstnanost, kromě zaměstanců na Investu bylo navázáno i asi 300 živnostníků. Mohli jsme tu živit tak 600 rodin. Subdodávky dělaly výhradně příbramské firmy.

Od dob Investy jste se začal už věnovat Ekocentru v Orlově, nebo jste dělal i něco jiného?
Ne, to je jen koníček. Já jsem pokračoval jako developer. Úspěšně jsme postavili obchodní centra. V Příbrami jsme se podíleli na Obi a Tescu. Zakázky od města pro nás byly asi jen 10 až 15 procent, jinak jsme sem tahali privátní investice. Dodneška jsem sem přitáhl privátních investic skoro za miliardu.

Hodně se mluvilo o nadstandardních vztazích s panem Vackem, jaké jsou dnes?
Když vybudujete takto velkou společnost, která je patriotní městu, měli byste s ním být zadobře. Musíte mít vztahy i s radnicí. Ta radnice byla zpočátku negativistická. Pak ti politici viděli, že nás nemohou opomíjet a naklonili se k nám, ale chtěli i nestandartní způsoby, což se nám moc nechtělo dělat. Takové ty povinnosti, které z toho vzniknou, třeba že budeme participovat na volbách a podobně. My jsme to dělali, protože jsme museli. Pak začaly vznikat společnosti jako Idos, kde byla velká vazba na Vacka a Kalouska. Ty věci se začaly vyměňovat za nějaké prospěchářství.

Jsem rád, že se i některé věci dostaly ven. To byly Silvestry na Investě jenom pro radu města, volební kampaně. To všechno stálo spoustu peněz. Lidi, co dělali ty kampaně, byli na výplatní pásce Investy.

Co ta série fotografií, kde jsou ve vašem bazénu tehdejší představitelé města? Stýkáte se ještě?
My se od té doby nestýkáme a potkáváme se náhodně. Někdy musím za panem Šedivým třeba zajít kvůli ekoncetru a podobně. Lidé jako Fuksa, se kterými se ta Příbram chtěla tvořit, všechno zradili. U Fuksy to bylo vidět, když dokázal prodat cokoliv i svůj volební mandát. Neustále mě o tom ti lidé přesvědčovali dál, jak vyměňují město za svůj osobní prospěch. Mám porovnání i z jiných měst, kde jsem pracovně působil a je to neporovnatelné. U nás se lidé bojí jít na stavební úřad, jinde jásají, protože chtějí, aby tam lidi bydleli. Ti mladí to nepřátelské prostředí cítí.