Točil filmy pro dospělé, skončil ve vězení za plánovanou vraždu

Třicetiletý Petr bydlel odmala s rodiči na venkově, kde po škole pomáhal svému otci na pile. Práce na jednom místě ho však nenaplňovala, toužil cestovat a být finančně nezávislý. Ve svých osmnácti letech, v době, kdy se jeho rodiče rozváděli, se odstěhoval do Prahy a začal pracovat u modelingové agentury. Nyní je již čtvrtým rokem v příbramské věznici za přípravu vraždy.

Navenek působí velmi introvertním dojmem a sám o sobě tvrdí, že není rád středem pozornosti a drží se raději stranou. Jeho životní příběh vás překvapí.

Petře, co se tedy přihodilo?
Potkal jsem špatné lidi, sešel jsem z cesty úplně na začátku.

Sešel jste z cesty?
Když jsem se dostal do Prahy, nejdříve jsem jezdil s kamionem a pak jsem si udělal modelingovou praxi. Vydělal jsem si hodně peněz.

V čem konkrétně spočívala Vaše práce v modelingu?
Šel jsem na konkurz s tím, že budu fotit, ale na pohovoru mi řekli, že půjde o natáčení.

Točil jste porno?
Ano. Hrál jsem i ve filmu. Točil jsem každý den sedm dní v týdnu.

Co na to Vaše rodina a přítelkyně?
Rodiče to věděli. Smířili se s tím. Když jsem si našel přítelkyni, tak už jsem dál nenatáčel. Má přítelkyně se mnou bydlela v Praze. Pracuje jako účetní.

A kde jste tedy potkal ty špatné lidi?
Ve Švýcarsku, kde jsem byl pracovně, jsem se seznámil s jedním chlapíkem a rozjeli jsme svou vlastní modelingovou agenturu. Sháněli jsme nové herce a prodávali kontakty agenturám. Za jeden kontakt jsme dostali 5 tisíc korun. Zpočátku jsem pořád ještě sám natáčel. Vydělal jsem si i 15 tisíc korun denně. Pak už jsem jen zprostředkovával. Tím jsem nepáchal žádný trestný čin.

Jak jste nové kontakty sháněli?
Na internetu. Není problém někoho takového najít. Existuje server, přes který se dá sehnat spousta lidí. Jsou to většinou mladí lidé do 20 let. Získali jsme až tři kontakty denně. Dělali jsme s nimi klasické pohovory, byly uzavřené smlouvy. Vyžadovali jsme testy na drogy a HIV. Natáčelo se v Čechách i ve Švýcarsku.

Co jste s vydělanými penězi dělal?
Hodně jsme s mým společníkem cestovali, stali se z nás přátelé. Procestovali jsme spolu celou Evropu, byli jsme v Dubaji.

Kdy se to tedy zvrtlo?
Po čtyřech letech jsem se rozhodl, že s tímto byznysem skončím. Můj společník se ale nikde sám nechytil a vadilo mu, že už nemá ten přísun peněz. Zjistil jsem, že byl na drogách. S dalšíma dvěma mě obvinil, že jsem si najal vraha, že ho chci zlikvidovat. Vraždit měl taxikář.

Chtěl jste ho zlikvidovat?
Možná jsem mu něco takového napsal, ale nemyslel jsem to vážně. Domluvili se na mě a usvědčila mě právě ta mailová komunikace. Neměl jsem žádné důkazní materiály, musel jsem přijmout rozsudek.

Takže Vy necítíte vinu?
Nejsem vinen.

Proč si myslíte, že Vás tedy udal?
Myslím, že z jeho strany tam byla závist. Já byl ve Švýcarsku, on v Čechách. Příjmy jsme si sice dělili napůl, ale on chtěl pořád víc a víc. Přitom, když kdysi seděl, já se mu snažil vždy pomáhat.

Jaký zážitek byl pro Vás nejhorší?
Když jsem se jednou ráno u táty probudil a viděl jsem nad sebou policistu, který na mě mířil zbraní. Přijel jsem se tehdy podívat za sestrou, které se narodila dcerka. Neměl jsem důvod se někde schovávat.

Co budete dělat, až se dostanete ven?
Do Prahy zpátky nechci, chtěl bych začít u otce v hospodě a pak bych rád zase jezdil s kamionem. To mě baví. Taky bych chtěl mít rodinu, až se dám dohromady. Nejdřív budu muset ale poplatit dluhy, které mi vznikly. Chtěl bych bydlet v Německu.

Myslíte, že Vás pobyt ve vězení změnil?
Ponaučilo mě to. Budu si dávat větší pozor na lidi. Jen tak nikoho si k sobě nepustím. Také si dám pozor na to, co kde řeknu.

Podle personálu věznice se jedná o bezproblémového vězně. Od pondělí do pátku chodí do práce ve střežené části věznice, kde dělá výstupní kontrolu statorů. Ve volných chvílích čte knihy. Pochází z normálně fungující rodiny. Již čtvrtým rokem na něj čeká jeho přítelkyně. Ta ho také jednou za tři měsíce navštěvuje. Stejně tak za ním jezdí i jeho rodiče.

Za přípravu vraždy dostal šest let. První rok strávil ve vazební věznici na Pankráci, v příbramské věznici je již třetím rokem. Letos, 16. srpna, požádal o podmíněné propuštění. Uvažuje, že požádá o otevření případu. Cítí se nevinen, žádnou zášť však k nikomu údajně necítí.