Tip na výlet: Divoké úbočí brdské hory nabízí vyhlídku z kamenného moře a nekonečně dlouhou Skládanou skálu

Představíme si další místo, které je spojováno s třítrubeckým zámečkem. No, přesněji řečeno, s jeho dávným obyvatelem, německým polním maršálem Walter von Brauchitschem. Ten rád podnikal dlouhé vycházky po okolí a zvláště si oblíbil jedno místo. Je jím Třítrubecká vyhlídka v severovýchodním výběžku hory Kamenná. Někdy se ji říká Brauchitschova nebo Jestřábí vyhlídka.

Tuto krásnou přírodní lokalitu najdeme vzdušnou čarou něco málo přes 400 metrů jihozápadně od zámečku. Jen musíme počítat s náročnějším výstupem celou cestu vzhůru do kopce. Ale námaha stojí za to. Vyhlídka i okolí jsou skutečnými přírodními klenoty CHKO Brdy. Význačné je nápadné kamenné moře s primárním bezlesím vzniklé rozpadem kambrických slepenců s vyhlídkou, dále pak mrazové sruby a významná lichenoflóra, tedy po česku, lišejníky. Mezi nimi je řada ohrožených druhů.

Brauchitschova či Jestřábí vyhlídka umožňuje rozhled vlevo přes údolí Třítrubeckého potoka do protějších svahů Vrchy (717 m). Vpravo hledíme přes údolí potoka Rezerva, nad níž se vypínají svahy Koruny (837 m).

Místo plné dutohlávek
V nejvyšším bodě vyhlídky se nacházíme v nadmořské výšce 599 metrů. Kamenné moře je tu výrazné a mezi nejkrásnější a nejnápadnější druhy lišejníků náleží nezvykle světlé bochníky různých druhů dutohlávek. Člověk se bojí kamkoliv šlápnout, aby tu křehkou krásu nepoškodil. V místě můžeme rozpoznat zbytky kamenného chodníku s upravenou plošinou pro lavičku.
Jak už bylo zmíněno, jméno vyhlídky nám připomíná temné období našich dějin, tedy období II. světové války. Jeho nositelem byl vrchní velitel říšského pozemního vojska maršál Heinrich Alfred Walter von Brauchitsch (1881-1948). Maršálem byl od února 1938. Německá armáda pod jeho velením uskutečnila mimo jiného obsazení Sudet v říjnu 1938 a osobně se i zúčastnil okupace Československa 15. března 1939. Hitler maršála Brauchitsche pověřil výkonnou mocí nad protektorátem. V červnu 1941 vedl útok proti Sovětskému svazu. V té době ho postihl infarkt, který přežil. Po porážce německých vojsk u Moskvy v prosinci 1941 nabídl Hitlerovi svou rezignaci. Hitler mu vyhověl a od té doby se třítrubecký zámeček stal pro Brauchitsche zvláštním domácím vězením. Jelikož vyřazený polní maršál miloval myslivost, pobyt v Brdech mu asi příliš jako trest nepřipadal. Vydržel tu až do jara 1945, kdy se mu podařilo uniknout na západ před postupující Rudou armádou. Po válce byl zajat a obviněn ze zločinů proti lidskosti. V roce 1948 pak zemřel. Brauchitsch si při pobytu v zámečku jako vrchní lovčí právě oblíbil svahy Kamenné a při své oblíbené dlouhé vycházce navštěvoval zdejší kamenné moře s vyhlídkou, která po něm byla pojmenovaná.

Nejsnáze se na Třítrubeckou vyhlídku vypravíme po žluté turistické trase. Ta nás zavede za zámeček do lesa a pak už jen stoupáme vzhůru ke kamennému moři.

Skládaná skála
Když už jsme u vyhlídky, můžeme si prodloužit túru a navštívit krásné partie zdejších lesů s úžasnými skalními útvary. Od Třítrubeckého vyhlídky se vydáme zpět po žluté až narazíme na pokračování trasy jižním směrem. Asi po půl kilometru dojdeme k turistickému rozcestníku s názvem Skládaná skála. Tady sejdeme kousek směrem jižním a narazíme na dva rovnoběžné několik set metrů dlouhé skalní stupně. To je Skládaná skála. Někde se píše, že mají na výšku deset, jinde až 15 metrů. No, neměřil jsem je a je to jedno, stejně jsou na brdské poměry monumentální a krásné. Jejich unikátnost ale nespočívá ve výšce, ale v něčem jiném.

Sněžník
Mezi dvěma stupni současné podoby skály se v období čtvrtohor vytvořila kryoplanační terasa. Tento útvar vznikl působením přes léto neodtávajícího sněhu, tzv. sněžníku. Útvar je přímým důkazem, že se během ledových dob v Brdech celoročně držela sněhová pole, která tady mezi skalami pomalu rozrušovala skalní podklad. Skládaná skála je skvělým místem pro toulky a fotografování. Skaliska, ale i les v okolí, jsou na rozdíl od typických smrkových monokultur velice pestré. Ostatně, jak jsem už zmínil, les je zajímavý kolem celé Kamenné i v širokém okolí. Kolem Skládané skály také roste na brdské poměry poměrně dost jedlí bělokorých. Kameny a temeno skály jsou pak stanovištěm kapradiny osladiče obecného. Na kamenech a skalních převisech jsou nejen koberce mechů, ale najdeme tu i pestrou směs lišejníků.