Tip na výlet: Bor je jedinečnou horskou enklávou uprostřed Brd

30. srpna 2024 (15:00)

foto: Dobový snímek arcibiskupské myslivny z knihy Jana Čáky Střední Brdy krajina neznámá.

Do nitra brdského lesa za poznáváním zdejší krajiny a kocháním se přírodou, se lze dostat z mnoha podbrdských obcí. Přímo z nich vedou turistické trasy, ale i cyklotrasy do lesů a pokud má turista, ať už pěší nebo na kole, dostatek času a sil, zvládne v Brdech navštívit mnoho míst. My však nebudeme zdolávat mraky kilometrů, ale představíme si podrobně mnohá místa. K nim se váže mnohdy zajímavá historie a občas tu najdeme nějaké zajímavé rostliny, živočichy a někdy úctyhodné stromové velikány.

Na první výlet se vydejme až do samotného srdce Brd, na luční enklávu Bor (750 m). Můžeme se tam vypravit z mnoha míst po perfektně značených trasách, tudíž místo nelze minout. Odsud pak budeme postupně poznávat blízké, ale i vzdálené cíle. Je jich jen kolem téhle proslulé borské louky vcelku dost.

Asi nejzajímavější je fakt, že na Boru v minulosti žili lidé. V 18. století tu stály dvě usedlosti připomínající typická šumavská stavení. Jedna sloužila jako myslivna a v menší bydlel hajný. V roce 1908 rozhodla správa pražského arcibiskupství, jako vlastník zdejších lesů, o vybudování reprezentativnější myslivny ve stylu zámečku v tyrolském stylu. Arcibiskup tady občas odpočíval, a proto byla k jeho pokojům přistavěna domácí kaple. Poblíž myslivny následně vyrostly hospodářské budovy – konírna, chlév a seník. Myslivna z hrázděného zdiva měla bezesporu svoji historickou i architektonickou hodnotu. Bohužel ji vojsko v roce 1959 nechalo zbourat. Celé střední Brdy byly od roku 1927 vojenským prostorem, nicméně tady opravdu nikomu objekt myslivny nepřekážel a ani nebyl ohrožen střelbou.

Ještě v 90. letech minulého století stály na louce pod lesem chátrající hospodářské objekty. Na ně navazovala stodola. Ruiny hospodářských stavení se zbořily, ale vojenské lesy nechaly opravit stodolu. Dlouho se ale nikdo z opraveného objektu, jenž i po rekonstrukci sloužil jako seník, netěšil. Budovu v roce 1998 někdo úmyslně zapálil. A tak v místě dnes najde poutník jen pár ovocných stromů.

Lokalita Bor představuje horskou luční enklávu v samém konci Třítrubeckého údolí. Kolem jsou význačné vrcholy Koruna (837 m), Bohutínský vrch (843 m) a Brdce (839 m). Ve směru na východ pak ukončí pokračující louky při lesní silnici Borské sedlo (790 m).

foto: Borské jezírko v zimě (foto: Karel Hutr)

Bor, sevřený ze všech stran vrcholy, je ideálním místem k odpočinku. Pod velkým javorem vedle silnice protínající zdejší luční enklávu, najdete lavičku. Kochat se můžete nejen pohledy do kopců nebo do údolí Třítrubeckého potoka. Hned pod cestou se leskne hladina romantického, leč umělého jezírka, které sbírá prameny zde se rodícího Třítrubeckého potoka. Všímavého návštěvníka může zaujmout pohled na poněkud odlišné stromy oproti okolí, jež se vypínají nad jezírkem a také přes cestu. Rostou tu obrovské borovice vejmutovky a další nepůvodní druhy stromů. Arcibiskupství tu totiž založilo zahradu. Dnes ji pohltil okolní les, ale exotické dřeviny jsou k nepřehlédnutí.

Lesy především v jižních svazích nad Borem byly v roce 2020 a později z velké části vytěženy kvůli kůrovcové kalamitě. Mýtního věku ale dosáhly předtím i obrovské smrky v rozsáhlých porostech vzhůru do severního svahu. Tady si člověk připadal jak v horských lesích někde na Šumavě. Ne nadarmo se někdy Brdům říká „Malá Šumava“. Však tady v letech 1878-1894 podle krátkodobých měření napršelo běžně za rok přes 1000 mm/m2 vody.