Testovat budou i firmy do 10 lidí, policie bude kontrolovat karantény

22. března 2021 (18:36)

foto: pribram.cz, ČTK

Pokud budou lidé v karanténě přistiženi "venku" bude to posuzováno jako trestný čin podezření ze šíření nakažlivé choroby.

Vláda požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o 30 dní. O schválení návrhu vládou informoval vicepremiér Jan Hamáček. Nynější stav nouze končí 28. března. Povinné testování se podle ministryně Aleny Schillerové od 6. dubna rozšíří o firmy do 10 zaměstnanců a živnostníky, kteří se při práci setkávají s třetími osobami. Policisté budou podle Hamáčka kontrolovat dodržování covidových karantén a izolací, seznamy bude policie dostávat od krajských hygienických stanic.

Vláda požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů

Vláda požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli opatřením proti šíření koronaviru o 30 dní. I když čísla nově nakažených napovídají útlumu epidemie, stále podle něj není zvladatelná standarními cestami. Nynější stav nouze vyhlášený kvůli covidu-19 končí 28. března. Ve Sněmovně vláda zatím podporu vyjednanou nemá. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce s opozicí o prodloužení jednat ve středu. Podklady k účinnosti dosavadních opatření by měly obdržet opoziční strany dnes.

"Budeme pečlivě a trpělivě vysvětlovat," uvedl Hamáček k plánovaným jednáním s opozicí. Systém opatření podle něj zabírá, ovšem jako celek. Opatření jsou navzájem provázána, když jedno vyndáme, nebude celek fungovat stále stejně, hájil Hamáček zejména pokračování zákazu opouštění okresů. Že okresní uzávěra není zbytečná, podle něj ukázalo to, že nejvíc se situace zlepšila v okresech, které byly uzavřeny jako první. Důkazem je podle vicepremiéra i to, že do moravských krajů nedorazila nová mutace viru s takovou intenzitou jako na západ Čech. Věří, že se na prodloužení kabinet s poslanci dohodne.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) doplnil, že přísná opatření je třeba udržet minimálně do Velikonoc, a to včetně meziokresních uzávěr. Podle Hamáčka epidemie není stále zvladatelná standardními prostředky, proto vláda trvá na nutnosti prodloužení nouzového stavu. "Pokud by se stal zázrak, není nic jednoduššího než ho zrušit," uvedl.

Nouzový stav v Česku platí nepřetržitě od loňského 5. října, nově ho mohou při nižší síle epidemie vystřídat opatření podle pandemického zákona. Což během tiskové konference zdůraznil Blatný. "Budeme postupovat podle pandemického zákona," uvedl s tím, že s významnými opatřeními mají Češi počítat po několik následujících měsíců a prioritou je návrat žáků a studentů do škol.

Po říjnovém vyhlášení nouzového stavu poslanci několikrát žádost vlády o jeho prodloužení podpořili. Menšinová vláda se přitom opírala o podporu komunistů. Poslední návrh na prodloužení nouzového stavu do 16. března ale Sněmovna nepodpořila, když pro nehlasovali ani komunisté. Mimořádný stav tak měl skončit v polovině února, kabinet však na žádost hejtmanů vyhlásil navazující nouzový stav znovu. Podle řady právníků či 35 senátorů, kteří podali návrh na přezkum Ústavnímu soudu, se tak stalo v rozporu s ústavou. Poslanecká sněmovna tento nouzový stav odmítla prodloužit a zároveň vybídla kabinet, aby v případě potřeby vyhlásila nový. Vláda tak učinila 26. února.

Testování se od 6. dubna rozšíří o firmy do 10 lidí

Povinné testování se podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) od 6. dubna rozšíří o firmy do deseti zaměstnanců a živnostníky, kteří se při práci setkávají se třetími osobami. Schválila to dnes vláda, uvedla Schillerová na twitteru. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu doplnil, že nejpozději do tohoto data budou muset malé společnosti i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) provést první test. Týkat se to bude také zaměstnanců neziskových organizací. Celkem se tak k závazným testům připojí dalších 1,1 milionu zaměstnanců a podnikatelů, řekl.

Živnostník se bude muset pravidelně podle Havlíčka testovat, pokud využívá například sdílenou kancelář nebo se setkává s klienty. Test nebude muset podstupovat jen tehdy, pokud pracuje výhradně z domova a při práci se setkává výhradně se členy své domácnosti. Kontroly testování u OSVČ budou podle Havlíčka namátkové. Podnikatelé budou muset podle něj předložit fakturu o zakoupení testů, nebo doklad, že se s nikým cizím nesetkali.

Každý týden se tak podle Schillerové testům podrobí až čtyři miliony lidí, průměrně půl milionu denně. "Plošné testování je spolu s očkováním naše hlavní jízdenka zpět do normálního života," napsala dále.

Firmy nad 250 zaměstnanců musely první kolo testování dokončit do 12. března, podniky s 50 až 249 pracovníky do 15. března. Společnosti s deseti až 49 zaměstnanci musejí všechny zvládnout otestovat do pátku. Testování je závazné také na úřadech a v dalších veřejných institucích.

Testování je zatím povinné jednou za sedm dní. Vláda uvažuje o zvýšení frekvence na dvakrát týdně. Podle Havlíčka je ale třeba vyhodnotit ještě jedno kolo testů. Díky firemnímu testování se podle dosavadních odhadů daří odhalovat asi 3000 pozitivních lidí denně. Pozitivita ve druhém kole je zhruba poloviční, uvedl dnes Havlíček.

Aktuální průzkum Hospodářské komory ukázal, že 57 procent podniků s více než 50 zaměstnanci testování zvládá. Za problém považuje 52 procent firem dodatečné náklady. Společnosti by měly mít možnost si na test nárokovat ze zdravotního pojištění příspěvek 60 korun, maximálně ho budou moci čerpat na čtyři testy měsíčně na zaměstnance. Podle Hospodářské komory by se měla dotace vzhledem k aktuálním cenám testů na trhu zvýšit alespoň

Policisté budou kontrolovat dodržování karantén a izolací

Policisté budou spolu s hygieniky kontrolovat dodržování covidových karantén a izolací. Seznamy bude policie dostávat od krajských hygienických stanic, po jednání vlády to uvedli Hamáček a Blatný. Hamáček řekl, že podobná dohoda policie a hygieniků měla fungovat už loni na jaře, vznikl ale problém s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Ten už byl podle vicepremiéra vyřešen.

"Policie bude dostávat seznamy od krajských hygienických stanic a vykonávat intenzivní kontroly," uvedl Hamáček s dovětkem, že šíření nakažlivé nemoci je trestným činem. Pokud se lidé nebudou zdržovat na místě, které nahlásili, budou podle Hamáčka čelit správnímu řízení. Pokud budou přistiženi "venku" bude to posuzováno jako trestný čin podezření ze šíření nakažlivé choroby. Podle Blatného dodržování základních pravidel včetně karantény a izolace významně pomůže k brzkém zrušení plošných opatření, která vláda přijala v souvislosti s epidemií koronaviru.

Vláda koncem února kvůli šíření mutací koronaviru, které jsou nakažlivější, prodloužila karanténu a izolaci z deseti dnů na dva týdny. Dvoutýdenní karanténa v Česku platila na začátku epidemie, v září se zkrátila na deset dnů, což platilo do poloviny února. Do karantény nemusí nyní ti, u nichž se v posledních třech měsících covid-19 už potvrdil. Od března do karantény nemusí ani lidé, kteří už byli očkováni oběma dávkami vakcíny a od podání druhé dávky uplynulo alespoň 14 dnů. Musí mít certifikát o očkování nebo údaje musí být zapsány v centrálním systému a nesmí mít po kontaktu s nakaženým příznaky nemoci.

V karanténě jsou lidé bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila. Pracovníci, kteří šli do karantény či izolace od začátku března, dostávají k náhradě mzdy či platu za den až 370 korun po 14 dnů. Celková částka s tímto bonusem nesmí přesáhnout 90 procent jejich průměrného výdělku. Náhradu i příspěvek poskytují zaměstnavatelé. Výdaje na bonus si odečtou od sociálních odvodů. První bonusy lidé podle správy dostanou po skončení měsíce, až se začnou vyplácet mzdy.

Podle údajů ministerstva práce lékaři za první dva březnové týdny vystavili 187.726 nových e-neschopenek. Z nich 52.336 bylo pro lidi v karanténě. Kolik neschopenek celkem se týkalo covidu, není ze statistiky jasné.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz
ČTK

autor: Jakub Pečenka