Termíny střídání času se v dalších pěti letech nezmění
13. září 2021 (17:07)
Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou nedělíi a trvat do poslední neděle v říjnu. Nařízení dnes schválila vláda, informovala na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl letos.
Podle dosavadní evropské směrnice začíná letní čas v členských zemích poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu. Podle nařízení tak letní čas příští rok potrvá od 27. března do 30. října, v roce 2023 od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října. Ministerstvo práce v podkladech k předpisu napsalo, že jednotné stanovení letního a zimního času v EU na pět let je podstatné kvůli dopravě i fungování trhu.
Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch.
Evropská komise před třemi lety kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace. Podle ministerstva práce dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Po zrušení změn času se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů. Komise poté předložila návrh směrnice, podle níž se čas měl měnit naposledy v roce 2019. Shoda na jednotném čase není.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 procent dotázaných. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní. Expertky z Akademie věd ČR na únorovém semináři v Senátu uvedly, že kvůli zdraví by byl vhodnější zimní čas. Při letním čase by se v zimě rozednívalo až kolem 09:00 a řada lidí by podle vědkyň své biologické hodiny neměla s tímto nastavením seřízené, což by mohlo vést k civilizačním chorobám, nižší produktivitě i příjmům či ke zhoršení studijních výsledků. Zastánci letního času naopak poukazují na to, že se život změnil a velká část lidí už nemusí začít pracovat se svítáním, naopak mohou po práci využít delší denní světlo k relaxaci a sportu.
K vydání nařízení s termíny střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Trvale se přechod na letní čas v tehdejším Československu zavedl v roce 1979. Od té doby kabinety určují data začátku a konce. Dosud poslední nařízení pokrývalo pět let od roku 2017 do letoška.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 procent dotázaných. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní. Expertky z Akademie věd ČR na únorovém semináři v Senátu uvedly, že kvůli zdraví by byl vhodnější zimní čas. Při letním čase by se v zimě rozednívalo až kolem 09:00 a řada lidí by podle vědkyň své biologické hodiny neměla s tímto nastavením seřízené, což by mohlo vést k civilizačním chorobám, nižší produktivitě i příjmům či ke zhoršení studijních výsledků. Zastánci letního času naopak poukazují na to, že se život změnil a velká část lidí už nemusí začít pracovat se svítáním, naopak mohou po práci využít delší denní světlo k relaxaci a sportu.
K vydání nařízení s termíny střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Trvale se přechod na letní čas v tehdejším Československu zavedl v roce 1979. Od té doby kabinety určují data začátku a konce. Dosud poslední nařízení pokrývalo pět let od roku 2017 do letoška.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/ČTK
autor: Tomáš Pečenka
Další články
Proč většina lidí při ohrožení ztuhne? Pravda, o které se moc nemluví
Když se člověk ocitne v ohrožení, málokdy reaguje tak, jak si představuje. Většina …
LIFESTYLE
Záhada opuštěného sídla králů: Na Vrškamýku dodnes straší krutý rytíř
V hlubokých lesích nad řekou Vltavou se ukrývá jedno z nejvýznamnějších míst české …
TIP NA VÝLET
Pohonné hmoty v Příbrami: Ceny spadly i o několik korun
Za benzin Natural 95 zaplatíte momentálně v Příbrami v rozmezí od 37,89 Kč do 39,90 Kč …
DOPRAVA
Chystáte se na vodu? Ne všechny řeky mají dost vody, před cestou si ověřte jejich sjízdnost
S blížícími se letními prázdninami a obdobím dovolených začínají tisíce Čechů plánovat …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Čekalík Kids Vol. 1: Vodník Pěnkava připlouvá — ideální odměna za školní rok
Na poslední školní den děti v Příbrami rozhodně nezapomenou. V pátek 26. června se u …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Bolest, práce a spravedlnost. Má mít Česko menstruační volno?
Menstruační volno je téma, které se v posledních měsících dostává do popředí veřejné …
ANKETA
Češi míří do Alp a Dolomit. Krásy Česka přitom často přehlížejí
Turistika je obrovským trendem a Češi stále častěji vyrážejí do rakouských Alp nebo …
NÁZOR
Dítě nechce k rodiči? Nově ho nikdo nutit nebude. Zákon se mění
Když dítě odmítá kontakt s jedním z rodičů, žádný soud ani pokuty nedokážou změnit …
AKTUÁLNĚ
Úpal nebo úžeh? Dva letní nepřátelé, které si lidé často pletou
Stačí jedno odpoledne na pláži bez klobouku nebo hodina v rozpáleném autě a lidský …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Pivní slavnosti na Řimbabě 2026: regionální piva, barokní pec a pokračující tradice v Bohutíně
Bohutín si loni poprvé vyzkoušel, jak chutná vlastní pivní festival — a ukázalo se, že …
KULTURA





