Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa

Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.

První disciplínou byla práce v lesním terénu, tedy zapřáhnout a odtáhnout směrově různě nakácené kmeny po kilometrové trase, podél níž VLS ukazovaly lidem takzvaný podrostní způsob hospodaření, který teď preferují. Ve druhé disciplíně tahali koně na 50 metrech saně svařené z trubek, na které se postupně přidávaly stokilogramové pytle s pískem. Ti nejsilnější utáhli podle terénu 1300 až 1500 kilogramů. Soutěžili chovatelé chladnokrevných koní z celé republiky, kteří se svážením dřeva skutečně živí.

Kočí s tažným koněm obsluhuje nepřístupné terény, tedy mokré lokality a nejprudší svahy. Někteří koně táhli na řetězech jednu kládu, jiné tři. "Není to o čase nebo množství přiblíženého dříví. Je to o tom, jaký vztah je mezi koněm a kočím, jak spolupracují a jak jsou na sebe zvyklí," uvedl Novotný. Kočí vstává ve čtyři ráno, musí se postarat o koně, nastrojit ho, vyrazit do lesa na těžkou práci. Je celý den na nohou a chodí za koněm. Když se vrátí domů, musí zvíře vyčistit, nakrmit a ustájit.

"Pracuji s koňmi každý den. Mám jich víc a střídám je," řekl Pavel Rittich z karlovarského závodu VLS. Objem denně "vytahaného" dřeva záleží na vzdálenosti, na síle dřeva. "Může to být šest kubíků, ale i dvacet. U nás na Doupově jsou kopce, kameny, ale dneska je to sranda. I když tady je to dálka, většinou to taháme do 300 metrů. Pak už se to nevyplatí a je to na traktor," řekl.

Podle Ritticha jsou v ČR tři chovatelsky uznaná chladnokrevná plemena - českomoravský belgik, slezský norik a český norik. "Začíná se s nimi ve 2,5 až třech letech se slabším dřevem, postupně se jim přidává. Až kolem pátého roku zastanou těžší práci. A může tahat třeba do dvaceti, když se s ním bude zacházet rozumně, bude dobře krmený a žít v dobrých podmínkách," uvedl.

Podle sedmapadesátiletého kočího VLS Milana Jury, který přibližuje dříví v Brdech od roku 1996, byla dnešní trať dlouhá a blátivá. "Ale od toho ty koně jsou. Jsou speciálně vyšlechtění a mají stavbu těla na tahání těžkých břemen a na orání v poli," uvedl Jura, který pracuje s koňmi odmala a podědil to po otci a dědovi. Podle něj bude díky směřování k přírodě blízkému hospodaření potřeba víc "koňáků". "Lidí i koní je dost, i mladí to dělají, ale chodí jenom občas. Mechanizace se všude nedostane. Vyvážečka váží 20 tun, ale kůň jen sedm nebo osm metráků. Nezláme nic a je šikovný i na slabé porosty po kůrovcové kalamitě. Je to opravdu nejšetrnější způsob přibližování dřeva, co kdy existoval," řekl Jura.

Podle rozhodčího Jana Loudy, který stejnou práci začal dělat už před rokem 1989 a zůstal u ní 30 let, se hodnotí tah a chod koně, jak ho kočí vede, ustrojenost a kolik toho táhne. "A hlavně, jak se kůň v lese chová, tedy jestli poslouchá kočího, jestli je veden na jedné nebo dvou opratích. Tady jsou všechno výborní kluci, všichni by měli být první," řekl. Podle něj to není práce na zbohatnutí, ale uživit se tím dá.

VLS akci využily také k propagaci svého projektu Life Adapt Brdy. Podle ředitele VLS Romana Vohradského je cílem vytvořit stabilnější porosty s bohatou druhovou i prostorovou strukturou, které budou lépe odolávat klimatickým změnám i třeba kůrovci. "Tak velké území o 22.600 hektarech, jako má náš hořovický závod, se nikde v republice nepřipravuje," řekl Petr Macháček, technik VLS pro Life Adapt Brdy. Po 100 letech by mělo být v Brdech místo současných 80 procent už jen 40 procent smrku a zbytek buk, dub, borovice a modřín, ale i jeřáby a břízy. "Bude se odtěžovat pouze přírůst a umožňovat přirozená obnova a přeměna na bohatě strukturované lesy," dodal.