Svým umem učinil Šára památku mnoha osobnostem

2. listopadu 2020 (19:09)

foto: pribram.cz

Po celé republice najdeme hned několik významných životních děl Václava Šáry, jednoho z nejznámějších českých sochařů.

V Příbrami se 28. 11. 1893 narodil v hostinci „U Zvonu“ v Mariánském údolí, třetí ze šesti dětí Františka Šáry a jeho ženy Marie, syn Václav. Po obecné škole chodil do příbramské reálky. Už tam si jeho talentu všiml Karel Kobrle a Josef Geiger a doporučovali mu další umělecké studium. Hned po maturitě v roce 1913 nastoupil Václav na odbornou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích. Tu v roce 1917 úspěšně dokončil a nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1921 úspěšně dostudoval, zavedl si svůj ateliér na Starém městě a poté na Letné. Stal se i členem Spolku výtvarných umělců Marold, Syndikátu i Svazu výtvarných umělců. Chudému synovi z krejčovské rodiny se tak splnil klukovský sen.

Šára dobře věděl, že se pouhým sochařením neuživí. I proto se začal věnovat tvorbě pamětních desek. V roce 1924 při příležitosti jubilea učitelského ústavu (dnešní Obchodní akademie) byla odhalena jeho pamětní deska řediteli ústavu Karlu Dominovi. Vedle sochařství se Šára věnoval i malbě. Už jako malý kluk velmi rád kreslil.

Blížilo se již 10. výročí vzniku Československé republiky a v zemi tak vznikaly pomníky padlým. Šára jeden takový v Příbrami dokončil v roce 1927 a byl umístěn na prostranství za Prokopským kostelíkem. Odhalen byl na památný den 6. července jako vyvrcholení Březohorských slavností.

Mezi Šárovo dílo patří i pískovcový znak města Příbramě zasazený 5. července 1932. Ten je dnes umístěný na nároží radnice, kde se křižuje ulice Hailova a Tyršova.

Svatohorské náměstí tenkrát procházelo značnou rekonstrukcí. Sedm alegorických soch vyjadřujících sedm ctností bylo zadáno právě Šárovi. Bohužel došlo k realizaci jen tří, konkrétně Spravedlnosti, Víře a Lásce. Původně byly sochy umístěny přímo na náměstí. Nyní se vyskytují v podloubí náměstí.

V létě roku 1920 pobýval na zámku v nedaleké Hluboši Tomáš Garrigue Masaryk. Příbramské zastupitelstvo této příležitosti využilo a pozvalo prezidenta k návštěvě města. Na jeho již druhé setkání byla Václavem Šárou zhotovena pamětní deska. Ta byla odhalena 6. července 1937 na fasádě budovy dnešní ZŠ Březové Hory.

Na jaře roku 1937 dokončil Šára pomník na paměť čtyřiatřiceti vojáků 1. světové války, kteří podlehli válečným zraněním v příbramském lazaretu. Pomník byl umístěn poblíž severovýchodního rohu příbramského hřbitova.

Jeho dalším známým dílem je pomník k výročí 20. jubilea vzniku Československé republiky. Své místo získal mezi gymnáziem a reálkou. Sádrový model dvou postav z Filozofské historie byl vystaven na počest Aloise Jiráska a odhalen veřejnosti 11. září 1938.

Významná část Šárovy tvorby je spojena s hornictvím, ne však příbramským. S tím se Příbram moc dobře nevyrovnala. Jeho pomníky a reliéfy jsou věnovány horníkům a jejich práci v dolech Mostecka a Kladenska. Některé kopie jsou však i v Příbrami.

Václav Šára zemřel v nedožitých 58 letech. Urna s jeho popelem byla uložena na příbramském hřbitově 9. prosince 1951. Na boku jeho náhrobku je připomínka, že „tento kámen byl základním kamenem posledního díla Mistrova a vděčný hornický Most mu jej daroval na hrob“. Jeho rodná Příbram se mu odvděčila tak, že později nepovolila uložit do hrobky ostatky jeho ženy Heleny.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Jana Fedorová