Sucho se prohlubuje. Podle hydrologů už stromy trpí vodním šokem

Hladiny vodních toků zůstávají většinou setrvalé, někde viditelně klesají. Typickým příkladem je i Příbramsko, kde vidíme den po dni menší a menší průtoky ve vodních tocích. Průtoky jsou v rámci celého Česka už i vzhledem k absenci větších a plošných srážek převážně podprůměrné, místy až výrazně podprůměrné. To je jasný signál, že zimní i časně jarní zásoba vody byla nedostatečná a krajina vstoupila do vegetační sezony s výrazným deficitem.

Teplý a suchý březen
K pochopení současného stavu nabízí už samotný březen. Ten byl na území České republiky teplotně nadnormální a zároveň srážkově silně podnormální. Průměrná měsíční teplota dosáhla 5,2 °C, což je o 2,0 °C více než dlouhodobý normál z let 1991–2020. V historickém srovnání od roku 1961 se letošní březen řadí mezi jedenáctý až dvanáctý nejteplejší.

Zásadnější problém však představují srážky. V průměru spadlo pouhých 19 mm, což odpovídá jen 41 % obvyklého množství. Letošní březen se tak stal pátým nejsušším od roku 1961. Půda se nestačila nasytit vodou a vláhový deficit se přenesl i do dubna.

Vodní stres
Půdní sucho proto nadále trvá a začíná se viditelně projevovat na vegetaci. Stromy i další rostliny se dostávají do podmínek, které naznačují nástup vodního stresu. Ten přichází v nevhodnou dobu – právě ve fázi intenzivního růstu a kvetení.

Mrazy mnohde zlikvidovaly úrodu
Situaci navíc zkomplikovaly jarní mrazy. Ty zasáhly především kvetoucí ovocné stromy, zejména meruňky a broskvoně, které patří k nejcitlivějším. Lokálně došlo k poškození i u dalších druhů, například u již rašících ořešáků na jižní Moravě. Kombinace mrazového stresu a nedostatku vláhy představuje pro vegetaci dvojitou zátěž, která se může projevit nejen nižší úrodou, ale i celkovým oslabením stromů.

Naději nyní přináší očekávaná změna počasí na přelomu týdne. Pokud se srážky skutečně dostaví a budou plošnějšího charakteru, mohou alespoň částečně zmírnit dopady sucha.

Jaro 2026 tak zatím ukazuje známý scénář posledních let: teplejší průběh, nedostatek srážek a postupné vysychání krajiny. V kombinaci s výkyvy počasí, jako jsou pozdní mrazy, jde o stále výraznější výzvu nejen pro zemědělce, ale i pro lesy a volnou krajinu, které na vodě závisí více, než se může na první pohled zdát.