Studenti Gymnázia pod Svatou Horou vyprodali velkou scénu divadla

Stalo se již příjemnou tradicí, že na konci školního roku se v příbramském Divadle Antonína Dvořáka koná Den divadla Gymnázia pod Svatou Horou. Ani letos tomu nebylo jinak a podsvatohorští gymnazisté se tentokrát museli vypořádat s českou divadelní klasikou. Není bez zajímavosti, že na jejich zpracování se přišlo letos podívat 486 diváků, což je de facto bez dvou sedadel plné hlediště velké scény divadla.

Každá inscenace se musela vejít do 10 minut

Návštěvníci mohli zhlédnout např. Radúze a Mahulenu, Naše furianty nebo Maryšu a každé z celkem osmi představení mělo jinou divadelní formu. K vidění byla jak například činohra, tak muzikál nebo balet a další divadelní formy. Navíc se děj každé inscenace musel vejít do deseti minut, takže studenti museli z textu vytáhnout jeho podstatu. Z těch méně známých her určitě stojí za pozornost Masné krámy od Prokopa Šedivého, jejichž text z roku 1796 na přání Gymnázia pod Svatou Horou zdigitalizovalo Oddělení vzácných tisků Městské knihovny Praha. „Sehnat tento text bylo opravdu velmi obtížné, protože jak jsme zjistili, nejde si ho v žádné knihovně vypůjčit a tak jsme požádali Městskou knihovnu v Praze o jeho elektronickou verzi,“ říká vedoucí školního divadelního souboru Tomáš Bílek.

Jednotlivá vystoupení posuzovala i „odborná porota“, ředitel školy, kteří po skončení celého večera vyhlásili své ceny. U diváků jasně zvítězil balet Radůz a Mahulena, porotu ve složení Robert Tyleček, Klára Nováková a Radek Ctibor oslovila adaptace Lesní panny aneb cesta do Ameriky a u ředitele školy Pavla Sedláčka pak zabodovala groteska Naši furianti v podání těch nejmladších studentů.

S gymnáziem spolupracuje i příbramský herec Robert Tyleček

Vyvrcholením posledního červnového čtvrtečního večera pak určitě byla adaptace Strakonického dudáka, tu předvedl soubor Malého svatohorského divadélka, které režijně vedl herec příbramského divadla Robert Tyleček. „Se souborem Gymnázia pod Svatou Horou pracuji už poněkolikáté a i přes některé drobné problémy, jako byly někdy absence některých jednotlivců na zkouškách, se mi s nimi dělá opravdu velmi dobře. Myslím si, že volba Strakonického dudáka byla dobrou volbou, protože ten text je překvapivě velmi současný, tím myslím především tu touhu mladého Švandy po získání peněz. To je, myslím, opravdu velmi současné téma a proto jsme tuto hru vybrali,“ vysvětluje volbu textu Tyleček.

I přes poměrně nízký věk hlavních představitelů Švandy a Dorotky se soubor s nástrahami velké scény příbramského divadla vypořádal velmi dobře a to jak herecky, tak poměrně jednoduchou scénou. Že to byl úkol téměř nadlidský dokazuje i fakt, že v celé hře se objevilo celkem kolem třiceti studentů svatohorského gymnázia.