Střelba, křik a vážná poranění. Dělostřelci otestovali pilotní kurz bojové medicíny, který napodobuje současné bojové konflikty.

Nové výzvy na moderním bojišti
Bezpečnostní situace ve světě se neustále mění, a s ní i požadavky na vojenské zdravotnictví. V minulosti byla příprava vojenských zdravotníků zaměřena především na poskytování péče v relativním bezpečí vojenských základen, kde byla dostupná kvalitní infrastruktura, zásobování a ochranné prvky. Dnešní situace na bojištích je však jiná. Konfrontace s vyspělými protivníky přináší vysoký počet raněných na rozsáhlých územích, zničenou nebo neexistující infrastrukturu a minimální možnost využívat vzdušný prostor pro rychlé zásobování a evakuaci. S těmito výzvami musí zdravotnický personál čelit novým hrozbám, jako jsou raketové a dronové útoky, dělostřelecké přepady či protipěchotní miny.

Nové výzvy pro zdravotníky
Právě na tyto změny reagují kurzy, které se dnes konají v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici Praha pod vedením majora MUDr. Jana Páleníka a dalších odborníků. Kurzy Extended Combat Medical Skills (ECMS) a jejich pokročilá verze ECMS – Level Advanced reflektují poznatky z Ukrajiny a Blízkého východu a učí účastníky, jak zvládat nestandardní situace, které mohou vzniknout v dynamickém a nebezpečném prostředí.
Nedílnou součástí kurzů jsou figuranti, kteří dovedou svá poranění interpretovat s maximální věrohodností, k čemuž jim dopomáhá i precizní práce maskérů – Lukáše Tláskala a Terezy Somrové, kteří veškerá poranění domýšlí do detailů.

Simulace bojových podmínek pro realistickou přípravu
Účastníci těchto kurzů se seznámí nejen s teoretickými základy, ale také s praktickými simulacemi, které reflektují skutečné bojové podmínky. Za využití celotělových simulátorů a figurantů zdravotníci čelí dynamickým scénářům, kde se neustále mění okolní podmínky. Učí se tak efektivně reagovat na stresové situace, jako jsou vysoké počty raněných, těžká zranění či komplexní krizové situace.

Zdravotníci si vyzkouší i speciální techniky první pomoci, jako je ošetření raněných služebních psů nebo zásahy při nízkých teplotách. „Není to jen o poskytnutí první pomoci, ale o celkovém přístupu k přežití a efektivnímu zvládání krizových situací,“ vysvětluje jeden z instruktorů kurzu. Pro zvýšení reálnosti se výcviky odehrávají například v rozpadlých budovách nebo v terénu, který navozuje skutečné bojové podmínky.

Komplexní přístup k výcviku
Cílem kurzů je připravit zdravotnický personál na všechny aspekty moderního bojiště, kde je kladen důraz na komplexnost výcviku. Zdravotníci se učí nejen poskytovat péči, ale orientovat se i v taktické situaci, komunikovat s ostatními jednotkami a zajistit si vlastní bezpečí i bezpečí svého okolí. Kromě zdravotnických dovedností se zdůrazňuje důležitost spolupráce s ostatními složkami, jako jsou jednotky pro ochranu zdravotnického personálu (Force Protection), a schopnost jednat pod tlakem.

„Cílem je, aby zdravotníci získali nejen technické dovednosti, ale i psychickou odolnost a schopnost jednat ve vysoce stresových a nebezpečných podmínkách. Všechny simulace a scénáře byly navrženy tak, aby skutečně odrážely prostředí a podmínky, ve kterých se mohou zdravotníci na moderním bojišti ocitnout,“ dodává další z instruktorů.

Spolupráce a sdílení zkušeností
Výcviky se neomezují pouze na zdravotnický personál, ale zahrnují i spolupráci s dalšími jednotkami a složkami armády. Kromě samotných zdravotnických dovedností je kladen důraz na efektivní komunikaci mezi jednotkami. Ta je vedena přes taktické operační centrum (TOC), které řídí veškerou činnost, a kde by se také měl nacházet MedOps – zdravotnický důstojník, který řídí zdravotnické odsuny.

„Sdílení zkušeností s ostatními útvary a spolupráce s instruktory ÚVN – VFN Praha nám umožňuje neustále zlepšovat kvalitu výcviku a reagovat na nové výzvy, které se mohou objevit v reálných operacích,“ vysvětluje nadrotmistryně Jana Podolková, která se podílí na organizaci těchto aktivit a vede ROLI 1 u 13.dp.

Význam spolupráce a sdílení zkušeností
ÚVN Praha klade důraz na spolupráci mezi různými jednotkami a složkami. „Chtěli bychom, aby se naše zkušenosti dostaly i k ostatním útvarům, a to nejen v rámci našich výcviků, ale i při sdílení výsledků a chyb, které nám mohou pomoci zlepšit celkovou efektivitu výcviku a poskytnutí zdravotnické péče,“ doplňuje instruktorka výcviku.

Zdravotníci se tak připravují nejen na to, jak poskytovat první pomoc, ale jak přežít a fungovat v komplexních a nebezpečných podmínkách, které mohou nastat na moderním bojišti.

Připravenost na všechny scénáře
Výcviky se zaměřují na širokou škálu scénářů – od záchrany raněných z bojových situacích, až po poskytování zdravotní péče ve specifických podmínkách, jako jsou extrémní teploty, extrakce z vozidel a velké množství raněných. Zdravotníci tak musí počítat u zraněných například s hypotermií. Ojedinělá byla i záchrana zraněných z techniky, která konkrétně v tomto kurzu u 13. dělostřeleckého pluku je. Kromě toho se účastníci výcviků učí, jak zacházet s válečnými zajatci v souladu s mezinárodními pravidly a jak poskytovat zdravotní péči v improvizovaných podmínkách, například v rozpadlých budovách nebo na otevřeném terénu.

„Naším cílem je, aby zdravotníci nejen přežili, ale byli schopni postarat se o své okolí a provádět rozhodnutí, která mohou zásadně ovlivnit životy nejen vojáků, ale i civilistů,“ uzavírá Jana Podolková, zdravotnice u obvaziště pluku.

„Z nových kurzů jsme nadšení. Jde o zcela nový přístup k výcviku zdravotnické problematiky, který maximálně reflektuje to, co se na bojištích dneška skutečně odehrává. Člověk má dojem, jako by byl uprostřed konfliktu se vším, co k tomu patří – nervozita, obavy, sténání, křik. Jedině takovými kurzy se vojáci dokážou připravit na realitu boje,“ říká nadrotmistr Pavel Kozelka účastník kurzu.