Strašidla z hradu vs. strašidla z radnice: Souboj v podání ochotníků proběhne již dnes

Nejbližší šanci ke zhlédnutí souboje mezi strašidly z hradu a z radnice, jak zní podtitul představení Kamýckého divadelního spolku KADIS, budete mít již dnes od 19.30 hodin v Lesním divadle Skalka v Novém Podlesí.

Svou první několikaminutovou scénku nazvanou Hospoda odehráli kamýčtí ochotníci v rámci Kamýckého prášení v roce 2004. O čtyři roky později pak došlo na minipředstavení Strážce hradu Vrškamýku. V roce 2010 pak opět na nádvoří zdejší zříceniny hradu odehráli veršovanou divadelní hříčku Staříček. To už bylo hlediště zaplněné do posledního místa.

V roce 2012 si pak troufli na divadelní hru Jana Drdy Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert „Občasný nedostatek hereckých zkušeností nahradilo nadšení, zábava, legrace, improvizace i metoda pokus-omyl,“ uvádí Kamýcký divadelní spolek KADIS na svém webu. Tehdy už nechyběly alternace, kulisy, rekvizity ani nezbytné nápovědy. Hru představili publiku v reálných Dalskabátech a následně ve čtyřech reprízách. Po diváckém úspěchu soubor ochotnických divadelníků založil regulérní divadelní spolek KADIS.

Doposud nazkoušeli a odehráli několik divadelních her v různých úpravách. Kromě již zmíněných „Dalskabátů“, pohádku Jaroslava Koloděje Jak čert vyletěl z kůže, upravenou verzi Babičky od Boženy Němcové, pohádku S čerty nejsou žerty opět na námět knihy Boženy Němcové nebo Dívčí válku, jejímž autorem je František Ringo Čech. V době předcovidové stihl soubor ještě zpracovat a uvést na různých jevištích klasickou pohádku Mrazík. Divadelní hra Obecně prospěšná strašidla následovala po dlouhé covidové pauze.

Představení Obecně prospěšná strašidla mělo premiéru loni v říjnu v Kamýku nad Vltavou. Ochotníci ho odehráli i na zájezdech v Rožmitále, Sedlci-Prčici a v Kozárovicích. Strašidla se tuto neděli představí i v Lázních Toušeň. Již v sobotu 22. června budou mezi sebou bojovat v lesním divadle nedaleko Příbrami.

KADIS má svou domovskou scénu v kulturním domě v Kamýku nad Vltavou. Jeho členové, jak rovněž uvádí na svých webových stránkách, sdílí především neuhasitelnou žízeň po zábavě, touhu zase se nalíčit, obléct kostým a proměnit se v někoho jiného nebo třeba jenom představovat „vítr“ a profičet po jevišti. „A pak, po představení, když diváci odejdou, herci naloží kulisy, vyperou kostýmy a vrátí se do svého života, kde jsou maminkami na mateřské, učiteli, sestřičkami, úředníky, studenty, kuchařkami, ajťáky, důchodci, a mají spoustu jiných profesí a životních rolí, na které scénář neexistuje. Ale jedno mají společné. Divadlo hrají srdcem a s láskou,“ shrnují ochotníci.