Stomatolog Hauser: Věková struktura zubařů je časovanou bombou

Sehnat zubaře je především v menších městech někdy až nadlidský úkol. Nejinak je tomu i v Příbrami. S hledáním by měla pomoci vaše zdravotní pojišťovna, která má však podle MUDr. Františka Hausera svázané ruce. Jak je to s cenotvorbou a co se stane, až skončí zubaři, kteří jsou už nyní v důchodovém věku? O tom všem jsme si povídali v našem rozhovoru.

Nejen Příbram, ale i další regiony trápí špatná dostupnost zubařské péče. Proč tomu podle Vás tak je?
V době před převratem byla tzv. rajonizace. To znamená, že každý zubař má určenou část města a příslušné obce, takže teoreticky nebyl žádný pacient bez lékaře. To se postupem času svobodnou volbou lékaře změnilo. Každý si může najít, koho chce. Každý zubař měl v té době jeden až dva tisíce pacientů. Dnes je to rozmezí mnohem širší. Jsou zubaři, kteří mají třeba jen 600 pacientů. Shánění zubaře by měl nějakým způsobem ošetřit zákon. Jsou k tomu hned dva. Zákon 372 o zdravotních službách, ve kterém se změnila jedna důležitá věta. Dříve bylo uváděno, že občan má nárok na bezplatnou lékařskou péči, kolem roku 97 se to změnilo na dostupnou lékařskou péči.

Přesto je běžné, že Vás zubní lékař odmítne přijmout.
Jediné, co jsem k tomu dále našel, je to, že lékař smí odmítnout pacienta pouze tehdy, když by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení. To je bohužel věta, kterou si obhájí, kdo chce. Já osobně mám smlouvy s pěti pojišťovnami. Ony spolu nekomunikují. Když jedné řeknu, že mám moc lidí, tak ona neví, jestli mám další stovky u jiných pojišťoven, nebo skoro nikoho. Takže tu větu si kdykoliv obhájím. Pak je zákon o veřejném zdravotním pojištění, a ten je neštěstím i pro zdravotní pojišťovny. Tam je věta, že zdravotní pojišťovny jsou povinny zajistit svým pojištěncům místní dostupnost hrazených služeb. Ta dostupnost se vyjadřuje dojezdovou dobou u ambulantní péče 35 minut. Pojišťovna to dělá formou, že vám dá seznam lékařů, kteří by byli schopni vás přijmout a vy si je máte obejít. A oni vám mohou říct, že přijetím by překročili únosnou mez pracovního zatížení. Takže ty pojišťovny mají povinnost, ale nemají k tomu žádné páky. V tu chvíli se pojišťovna snaží někoho obvolat. Mám informace od kolegů, a je to tak i u mě, že denně volají 2 až 4 lidé, že shánějí zubaře. A volají i mě, 71 letému zubařovi, takže si myslím, že ty mladé už obvolali předtím.

Jak je to s cenami za zubní péči? Například u výplně se můžeme setkat s částkami od několika stovek až po několik tisíc.
To je nesmírný rozsah. Cena se určuje podle minutových nákladů, což je součet všech investic ve vaší ordinaci, včetně platu sestry, nájmu, uklízečky, vody, spotřebního materiálu a dalších. Z toho se propočítá, kolik vás vyjde minuta ve vaší ordinaci. A vy si tedy spočítáte délku výkonu, k tomu přímé náklady a přiměřený zisk. Z tohoto máte cenu výkonu. Pojišťovna má výkony hrazené plně, výkony hrazené a výkony nehrazené. Částečně hrazené výkony neexistují, takže když vám lékař udělá výplň, za kterou platíte, tak už jí pojišťovně neúčtuje. Pak je to tedy na propočtech a zvážení každého lékaře, které výkony provádí za kterou cenu, pokud nemá smlouvu s pojišťovnou, nebo provádí výkon, který není zdravotní pojišťovnou hrazený.

Proč myslíte, že je málo zubařů?
Podle statistik má ČR nejvíc zubařů na počet obyvatel, ale ono je to relativní. Nejvíce jich je v Praze a velkých městech. Čím menší města, tím méně zubařů. Právě to nejspíš souvisí s ekonomickou silou tamního obyvatelstva a ochotou platit za výkony mimo zdravotní pojištění.

Myslím, že situaci by tady na Příbramsku alespoň trochu pomohlo, kdyby město získalo budovu bývalé 2. polikliniky, kterou vlastní kraj. Ten chce za to ale budovu průmyslové školy. Podle mě je to nemorální, protože město chce budovu využívat pro bohulibou činnost. Byly by tam ordinace lékařů, včetně stomatologů a ti by mohli dostat podmínku za výhodnější podnájem, že by museli mít smlouvu s pojišťovnou, nebo něco takového. Není to řešení, ale jen malý krok, ale určitě by to bylo pro město přínosem.

Kolik máte pacientů Vy osobně?
Je to hodně přes tisíc, ale to je dáno i tím, že už jsem v důchodovém věku. Dříve jsem působil v Kamýku nad Vltavou, kde pod mou péči spadaly i přilehlé obce a pak jsem měl na starosti Příbram I a přidělené obce. V těch dobách to bylo kolem dvou tisíc.

Kolik pacientů denně stačíte ošetřit?
Pokud ten den provádím chirurgii, tak je to zhruba 5 až 6. V běžných dnech je to rozmezí poměrně velké, a to zhruba 8 – 15 dle náročnosti výkonů.

Lze někoho vyřadit z kartotéky?
Jakmile jste zaregistrovaný, tak to nelze. Může to udělat jen v krajních případech, když nedodržuje léčebný režim, ale to by musel pacienta opakovaně objednat a on by nepřišel. To lze pak brát jako argument, ale jinak ne. Ani kdybyste třeba 5 let nepřišel.

Jak je to s věkovým průměrem zubařů?
V Příbramském okrese je 65 zubařů, jenom těch přes 70 let věku je minimálně 6, hodně je i těch přes 60. Pokud nový zubař převezme po někom ordinaci, nemusí převzít kartotéku a smlouvy s pojišťovnami a dělat vše za přímé platby za ceny, které si stanoví. Při výpadku několika starších zubařů tak může nastat problém pro tisíce lidí.

Dříve byly zubařské prohlídky povinné v rámci školní docházky, ta nyní není. Jaký na to máte názor?
Je to dáno svobodně do rukou rodičů. Svým způsobem je to správně, protože o své zdraví se každý má starat sám. Ale ve stomatologii platí více, než v jakémkoliv jiném oboru, že nejdůležitější je prevence. Ta je přitom nejhůře hrazená. Přitom čistý zub je zdravý zub a nemůže mít kaz. Když to rodiče berou zodpovědně, tak je to lepší, než dříve. Zodpovědnost je přenesena ze společnosti na jedince. Bohužel je řada rodičů, kteří na to kašlou.