Štědrý dárce věnoval osadě Zalány sošku zalánské madony

29. září 2021 (06:43)

foto: MěÚ Rožmitál pod Třemšínem

Dřevěnou sošku přivezl do Zalán Václav Dančo z Kladenska, který ji zdědil po své babičce. V jejím domě ve Zvoleněvsi stála soška sto padesát let.

Zalány u Rožmitálu pod Třemšínem ožily v neděli 26. září příjemnou akcí. Osadní výbor tu uspořádal při příležitosti Svatováclavské pouti pouťové posezení spojené s předáním zalánské madony této osadě.

Dřevěnou sošku přivezl do Zalán Václav Dančo z Kladenska, který ji zdědil po své babičce. V jejím domě ve Zvoleněvsi stála soška sto padesát let. Příběh a tradice vyřezávání takzvaných zalánských madon zaujala Václava Danča natolik, že se rozhodl dílo některého z místních řezbářů osadě darovat.

Nedělní akce, kterou si nenechala ujít většina obyvatel, začala u zalánské kapličky, jejíž zvon rozezvučel při této příležitosti Václav Eisenreich, a po projevu Tomáše Brettla, který krátce připomněl slavnou řezbářskou historii Zalán, předal štědrý dárce krásnou a zachovalou sošku symbolicky do rukou nejstarší zalánské občanky, osmadevadesátileté Marie Kresslové. Ta pak „zalánku“ odnesla na oltář v místní kapličce. Navíc chalupa, z níž Marie Kresslová pochází, patřila mezi stavení, v nichž byly tyto sošky vyráběny. K převzetí daru tedy nebyl nikdo povolanější.

Slavnost pokračovala v hasičském klubu, kde osadní výbor připravil malé posezení s občerstvením a muzikou. Interiér tohoto zařízení bude darovaná zalánská madona uložená ve vitríně v budoucnu zdobit.

Tento typ madony byl po sto padesát let vyráběn právě v Zalánech a Nepomuku. Trojboký štěp prošel několika rukama a každé z nich na sošce udělaly to, co uměly nejlépe. Nakonec se tato lidová kopie Panny Marie svatohorské, zabalená do slámy, odvážela na trakaři do Příbrami, kde byla polychromována a následně prodána na Svaté Hoře jako památka na pouť, kterou sem v 19. století vykonaly statisíce poutníků z celé Evropy.

Pro zalánské obyvatele byla práce se dřevem typická. Téměř každý si dokázal ze dřeva vyrobit nejen hospodářské nářadí a potřeby pro domácnost, ale i bácy. Daleko náročnější bylo řezbářství – výroba sošek, hraček a figurek. Jeho rozvoj v 19. století souvisel s blízkostí Svaté Hory, slavného mariánského poutního místa.

zdroj: MěÚ Rožmitál pod Třemšínem

autor: Tomáš Pečenka