Stát loni vyplatil na náhradním výživném 36,3 milionu korun

7. února 2022 (14:32)

foto: ilustr/freepik

Úřad práce může dětem neplatičů od loňského července vyplácet nehrazené stanovené výživné či doplácet dlužnou částku, a to nejvýš do 3000 korun měsíčně.

Úřady práce vyplatily loni na náhradním výživném dětem neplatičů 36,3 milionu korun. V prosinci stát poskytl 5800 těchto dávek. Počet minulý rok od července, kdy se náhradní alimenty zavedly, postupně rostl. Vyplývá to z údajů ministerstva práce o vyplácených dávkách. Resort práce měl na náhradní výživné minulý rok původně 445 milionů korun. Ministerstvo už dřív odhadovalo, že by se ročně mohlo vyplatit přes 860 milionů Kč. Měsíčně očekávalo kolem 2000 žádostí.

Úřad práce může dětem neplatičů od loňského července vyplácet nehrazené stanovené výživné či doplácet dlužnou částku, a to nejvýš do 3000 korun měsíčně. Tuto novou sociální dávku může poskytovat až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory vymáhání převezme úřad. Podle podkladů k zákonu o náhradním výživném se počítá s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů.

Podle údajů ministerstva úřady práce minulý rok v srpnu vyplatily 1800 náhradních výživných. V září poskytovaly pak 3100 dávek, v říjnu 4100 a v listopadu 5000. Do konce roku se počet dostal na 5800. V srpnu výdaje činily zhruba 3,5 milionu Kč, v září kolem šesti milionů Kč, v říjnu asi 7,5 milionu Kč, v listopadu 9,1 milionu Kč a v prosinci pak deset milionů korun. Celková suma za loňský rok dosáhla 36,3 milionu Kč. Mluvčí úřadu práce už dřív ČTK řekla, že ve většině případů o dávku pro dítě žádala žena a za první čtvrtletí průměrné alimenty od státu činily měsíčně 1919 korun.

Výdaje na vyřizování tak podle dostupných údajů zatím zřejmě převyšují podporu pro děti. Podle podkladů ke schválenému zákonu by se totiž mělo dalších minimálně 115,48 milionu korun ročně vydat na nové úředníky, kteří mají náhradní alimenty od státu vyřizovat. V úřadech práce kvůli tomu v minulém volebním období vzniklo 160 nových úřednických míst. Do každé pobočky v republice nastoupili zhruba dva pracovníci. Nové aplikace pro agendu výživného měly stát 38 milionů korun a 12 milionů korun pak jejich roční provoz.

Náhradní výživné se v Česku dlouho nedařilo prosadit. K jeho přijetí se zavázala v předminulém volebním období ve své koaliční smlouvě tehdejší Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Několikrát návrh projednávala, neshodla se na něm. Proti zavedení nové dávky se stavělo hlavně hnutí ANO. Zavedení zálohovaného výživného pak měla ve vládním programu i minulá Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů, v ní dávku prosazovala exministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Její resort měl mít na alimenty od státu loni původně 445 milionů korun. V listopadu pak žádal, aby mohl z této sumy přesunout 336 milionů Kč do ošetřovného či bonusů v karanténě, na které mu peníze chyběly.

Informace o získání náhradního výživného mohou zájemci najít na webu úřadu práce. Na stránce jsou nejčastější otázky a odpovědi i videa s návodem.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ČTK

autor: Jakub Pečenka