Starosta Konvalinka: Radary nejsou byznys. Ať vláda nechá obcím jejich prostředky

„Nelíbí se mi to ani trochu. Radary jsou především kvůli bezpečnosti silničního provozu. Proto tu bez diskuse jsou — ať už generují peníze, nebo ne,“ říká Konvalinka. Podle starosty vynakládají obce na provoz radarů nemalé prostředky. „Jedno zařízení včetně certifikace a údržby stojí 110 tisíc ročně, a to není úplně málo. K tomu je třeba započítat i mzdy lidí, kteří se tomu věnují — ať už na městské policii, nebo na dopravce.“

Kolik radary v Příbrami přinášejí?
Za rok 2025 očekává město příjem z radarů ve výši zhruba 7,5 milionu korun. Z toho 6 milionů generuje úsek na dálnici D4. Zbylých 1,5 až 1,6 milionu pochází ze stacionárních radarů a úsekového laserového měření (tzv. eso-radar) rozmístěného po městě.

Měření probíhá v Bohutíně, na ulicích Zdabořská, Milínská, Žižkova a Rožmitálská. Město využívá také mobilní radar. Nové místo pro osazení radarového zařízení se aktuálně neplánuje — s výjimkou Březnické u finských domků.

„Tam skutečně někteří řidiči dosahují nevídaných rychlostí, úplně zbytečně. Displej, který tam v současné době ukazuje rychlost, je funkční pouze na slušné řidiče,“ dodává Konvalinka s nadsázkou.

Výzva vládě: Nechte, prosím, obcím jejich příjmy
Starosta zároveň upozorňuje, že příjmy z radarů nejsou samospasné — obce mají vedle nich i výdaje spojené s provozem a údržbou těchto zařízení. „Určitě nejsem jediný starosta v republice, který říká: prosím, nechte nám ty prostředky. Protože obce mají vedle příjmů i s tím spojené výdaje.“