Srnče se vážně zranilo při senoseči

V polovině června opět zazvonil telefon v záchranné stanici výjezdový telefon. Každé jeho cinknutí signalizuje, že je volně žijící živočich v nouzi. Tentokrát se jednalo o zraněné srnče. Začal se psát další díl smutného seriálu o zvířatech zraněných při senoseči.

Srnče bylo přijato s ošklivou otevřenou zlomeninou zadního běhu. „Popravdě vzhledem k tomu jak zhoubně působí na srnčí zvěř stres, jsme mu velkou šanci nedávali. Základní ošetření proběhlo při slabší sedaci a následná péče byla velmi náročná, protože vystresované mládě při sebemenším vyrušení reagovalo bezhlavou útěkovou reakcí, bez ohledu na to, že utíkat nebylo kam a jen díky největší opatrnosti ošetřovatelů se předešlo dalšímu zranění,“ říká Lucie Sameková z Ochrany fauny ČR.

Bohužel zranění bylo vážnější, než se očekávalo. Při úrazu došlo zřejmě také k většímu poškození měkkých tkání a cév, nohu se již zachránit nepodařilo. „Stáli jsme před rozhodnutím, zda srnče nechat utratit nebo nohu amputovat a dát mláděti další šanci. Názory se různily, neboť obavy z další stresové reakce, která u srnčat vede velmi často k úmrtí, byly vysoké. Amputace by se pak stala pouze zbytečným zákrokem a utrpením,“ doplňuje Lucie.

Nicméně vzhledem k tomu, že srnka byla obrovský bojovník, ošetřovatelé to nevzdávali a o její záchranu se pokusili znovu. Houževnatost mladé srnky všechny překvapila. Večer po zákroku již stála na třech bězích a chroupala trávu. Pahýl je již téměř zhojený a při jeho kontrole mají tři ošetřovatelé plné ruce práce, aby ji vůbec ve výběhu chytili a zranění mohli zkontrolovat.

Srnka zůstane ve stanici jako trvalý hendikep, až se úplně uzdraví, nastěhuje se k důchodkyni Míně. Brzy se s ní budou moci návštěvníci seznámit.