Sokolské šibřinky jsou dnes v černobílém! Sokolovnu čeká víkend plný masek a tance

15. února 2025 (14:33)

foto: Šibřinky 2016: Na hradě straší (zdroj: Sokol Příbram)

Po sokolských šibřinkách pro dospělé v sobotu 15. února bude v neděli následovat maškarní zábava pro děti. Vstupné na dětskou akci v příbramské sokolovně je dobrovolné.

Sokolské šibřinky mají každý rok nové zaměření, po „sokolsku“ ráz. Ráz šibřinek zavedl příbramský Sokol ve své novodobé historii v roce 1996. O rok později byl zvolen první – Dobytí severního pólu, kdy se konala i tzv. půlnoční scéna. Účastníci táhli v mrazu sněhovou bouří středem sálu a předváděli krátký divadelní výstup. V minulých letech se na svoji slavnost převlékali do kostýmů na téma U vody, Ze života hmyzu, Pruhovaný svět, Hippies nebo loňské Na pouti.

Šibřiti se znamená starší češtinou veseliti se a tato zábava s tancem byla záměrně v minulosti zvolena termínově v době maškar – masopustu.

Kreativita se neomezuje jen na tematické oddění, je znát už při přípravě a samotné výzdobě sálu. Pro letošní rok byl zvolen ráz Black and white. Jak si sokolové poradí s na první pohled minimalistickým úkolem, bude jasnější v sobotu 15. února, kdy se příbramská sokolovna zaplní atmosférou v černobílém stylu.

Jako každoročně se maškarní zábavy dočkají také děti, které jsou v sokolovně vítány v neděli 16. února od 15.00. I je čeká hudba, tanec a spousta zábavy. Vstupné na dětské šibřinky je dobrovolné.

Z historie sokolských šibřinek
Myšlenku na uspořádání velkého maškarního plesu pojal Jindřich Fügner, jeden ze zakladatelů spolku Sokol, po obrovském úspěchu předchozích společenských akcí – tanečních zábav, plesů a různých společenských setkání. Podle Památníku Sokola Pražského z roku 1883 bylo Fügnerovým přáním, aby „členové Sokola i mimo cvičiště se scházeli, blíže se poznali a takto přátelským svazkem k sobě přilnuli“.
První šibřinky uspořádal Sokol Pražský už v roce 1865. Rychle je následovaly akce v dalších sokolských jednotách a ty se staly nedílnou součástí společenského dění v českých obcích. Měly nejen význam společenský, ale jako další události pořádané vlasteneckými spolky byly i významným počinem českého obrození. Na plesech se mluvilo jen česky, česky byly tištěny plakáty, pozvánky a jídelní lístky. Taneční pořádky obsahovaly i vlastenecké verše českých básníků.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz
Sokol Příbram
Česká obec sokolská

autor: Magdalena Rezková