Sněmovna schválila zrušení Vojenského újezdu Brdy

Sněmovna schválila normu, která zruší Vojenský újezd Brdy a zmenší další výcvikové prostory. Armáda je v současném rozsahu podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) nepotřebuje. Poslanci nepřijali návrh předsedy dolní komory Jana Hamáčka (ČSSD), aby byly Brdy pro armádu zachovány. Předloha míří k projednání do Senátu.

Pro normu hlasovalo 99 ze 176 přítomných poslanců, 45 jich bylo proti. K poslancům, kteří předlohu nepodpořili, patřili zejména zástupci ČSSD a KSČM.

Proti rušení újezdu Brdy vystupuje Středočeský kraj, naopak Plzeňský kraj zánik podporuje. Záměr ve sněmovní debatě rozdělil podle krajské příslušnosti zejména poslance sociální demokracie. Podle Stropnického území ztratilo účel určení a zrušení újezdu podpořili už tři vlády. "Jsem přesvědčen o tom, že návrh je správný," zdůraznil Stropnický. Podle něj armáda ušetří 70 milionů korun, neupřesnil ale, za jakou dobu. Ministr zdůraznil, že armáda nepotřebuje újezdy dimenzované pro 115.000 vojáků, když nyní jich je 21.000.

Středočeši pochybují o tom, že bude včas dokončena pyrotechnická očista území, a obávají se developerské činnosti a znečištění vodních zdrojů. Jsou taky proti změnám hranic mezi Středočeským a Plzeňským krajem, kterému má část území připadnout. Středočech Václav Zemek (ČSSD) podotkl, že hranice by se měly měnit pouze po dohodě regionů.

"Mrzí mě, že je to postaveno jako spor dvou krajů," uvedl Václav Votava (ČSSD) z Plzeňského kraje. Podle něho je navrácení katastrů do historických hranic oprávněné i kvůli zásobám pitné vody pro tamní obce a možné stavbě protipovodňových opatření. "Vojenský újezd Brdy je naprosto zbytná záležitost," uvedl Votavův stranický a regionální kolega Igor Jakubčík. Když armáda říká, že prostor nevyužívá a nepotřebuje jej, neměl by se jí podle něho vnucovat.

Armáda tvrdí, že újezd bude zbaven munice do konce roku 2017 tak, jak to stanoví plán. Ochrana přírody má být zaručena tím, že den po zrušení újezdu bude v Brdech vyhlášena chráněná krajinná oblast.

Kritici rušení brdského újezdu argumentovali i bezpečnostními zájmy Česka. Například Antonín Seďa (ČSSD) se tázal, kde by byla rozmístěna protiraketová obrana, pokud by ji stát v budoucnu potřeboval. Zastánci zase poukazují na to, že obyvatelům výcvikových prostor jsou krácena jejich občanská práva, která díky zákonu znovu nabudou. Podle zpravodajky Jany Černochové (ODS) jde například o právo na samosprávu.

Díky zákonu vznikne šest nových obcí. Sněmovna podpořila návrh poslanců ANO Ladislava Oklešťka a Karla Raise, podle kterého budou v letech 2016 a 2017 dostávat dvojnásobek částky, jež by jim jinak připadla z rozpočtového určení daní. Právě s rokem 2016 by měly nové obce podle schváleného pozměňovacího návrhu Ivana Gabala (KDU-ČSL) vzniknout.

Pokud bude návrh zákona platit, uvolní se asi 42.000 z celkové rozlohy zhruba 129.600 hektarů vojenských újezdů. Hranice změní újezdy Boletice, Březina, Hradiště a Libavá.

Před hlasováním si ještě vzali TOP 09 a Starostové půlhodinovou přestávku na jednání klubu. Na žádost sociálních demokratů byla ještě o čtvrt hodiny prodloužena. Sněmovna potom neschválila návrh Stanislava Grospiče (KSČM), aby se předloha vrátila k opětovné diskusi do výborů.