Slunce umí pozlobit. Úžeh a úpal, nechtěný doprovod letních dnů

Slunečné počasí a mnohdy až subtropická vedra, kterým jsme v letních měsících vystaveni, s sebou přináší kromě řady potěšení i některá skrytá nebezpečí. Před rakovinou kůže jsme varováni neustále. Slunce ale hrozí i jinými riziky. K problémům, které mohou znepříjemnit život a někdy i vážně ohrozit naše zdraví, patří i sluneční úžeh a úpal. Jestli právě teď přemýšlíte, který je který a jaký je mezi nimi vlastně rozdíl, pomůžeme vám najít odpověď.

Slunce žhne
Sluneční úžeh neboli insolace je zvláštní forma přehřátí organismu. Vyvolává jej působení infračervené a ultrafialové složky slunečního záření. Na jeho vzniku se významně podílí přímé účinky záření na odkrytou hlavu. Na kůži se nadměrným působením paprsků objevuje zarudnutí – solární erytém. U zvlášť citlivých jedinců se může rozvinout až popálenina II. stupně. Příčinou obtíží při slunečním úžehu je podráždění mozku a jeho obalů přímým slunečním zářením. K nejčastějším obtížím patří kruté bolesti hlavy, zvracení a někdy i křeče.

Horko pálí
Dalším strašákem horkých dnů je úpal. Tímto termínem se označují následky zvýšeného působení tepla na organismus jako celek. Výsledkem je přehřátí ze selhání vlastní termoregulace. Příčinou na rozdíl od úžehu nemusí být jen vystavení přímému slunci. Úpal vzniká působením vysoké okolní teploty (klimatické podmínky, horké provozy, masové sportovní nebo kulturní akce), zabráněním odvodu tepla z organismu (např. nevhodným oděvem), kombinací vyšší teploty s vysokou vlhkostí vzduchu a podobně. Organismus v těchto extrémních podmínkách nestíhá udržovat stálou teplotu. Porucha termoregulace způsobí celkové zvýšení teploty a nadměrné ztráty tělesné vody.

Jako vejce vejci
Poškození organismu teplem má různé projevy. Příznaky se pohybují od prostých bolestí hlavy a závratí přes nevolnost a zvracení až po zrychlené dýchání a zrychlený tep. K příznakům poruchy nervového systému následkem tepla patří i dezorientovanost, zmatenost, ospalost nebo poruchy chování. Stav nemocného se může velmi rychle zhoršovat. Následuje bezvědomí provázené křečemi. Nejtěžší případy vedou k šokovému stavu. Tělesná teplota v takových případech nebezpečně přesahuje 40 stupňů.

Hlavu nebo nohy nahoru?
Základem první pomoci při příznacích úpalu a úžehu je vždy zamezení dalšímu působení tepla. Přeneste postiženého na chladné, dostatečně větrané a stinné místo. Odstraňte nadbytečný oděv. Při slunečním úžehu by měl postižený zaujmout polohu spíše vsedě a se zvednutou hlavou. Zvýšené prokrvení mozku a jeho obalů vleže by mohlo jeho obtíže ještě zhoršit. Při úpalu je příčinou obtíží přehřátí a ztráta vody z organismu. Nedostatečný krevní oběh pomůže zlepšit uložení nemocného na záda s podloženými nebo zvednutými končetinami. Nejste-li si jistí, sledujte reakce nemocného na změny polohy. Univerzální radou je uložení v leže s lehce podloženou hlavou.

K dalším úlevným opatřením patří postupné ochlazování pomocí studených obkladů. Ochlazujeme především hlavu postiženého. Na místě je současné ochlazování kůže zvlhčením vodou v kombinaci s proudícím vzduchem (např. ventilátorem). Postiženého nenutíme za každou cenu vypít velké množství vody. Náhrada tekutin by měla být spíše opatrná a pozvolná, po malém množství. K rehydrataci není vhodná čistá voda. Dle možností volte spíše iontový nápoj, minerálku nebo vodu lehce osolte a oslaďte (1 čajová lžička soli a 8 lžiček cukru na litr tekutiny). Vhodný je studený, lehce oslazený čaj s citronem. V lékárně jsou k dostání i speciální rehydratační roztoky používané například při těžkých průjmech. Zhoršující se stav nemocného nebo dokonce bezvědomí vyžadují neprodlenou lékařskou pomoc.

Křeče a mdloba
Kromě úžehu a úpalu se můžeme setkat i s dalšími následky nadměrného působení tepla na organismus. Těžkou tělesnou námahu v horku provází zvýšené pocení. Tělo tímto způsobem ztrácí tekutiny a důležité ionty. Při jejich nedostatečném hrazení dochází k poruše vnitřní rovnováhy. Mohou vzniknout křeče. Jedná se o bolestivé svalové záškuby, které se u postižených objevují často při plném vědomí. První pomoc a prevence je shodná jako v případě úpalu a úžehu. Při opatrném a dostatečném přívodu tekutin, a hlavně iontů se stav brzy sám upraví.

Mdloba (synkopa) z horka vzniká při působení zvýšené teploty většinou v kombinaci s delším stáním (např. v tramvaji). Příčinou je nedostatečné prokrvení mozku při rozšíření cév horkem a současných ztrátách tekutin pocením. K příznakům předcházejícím vlastní mdlobě patří nevolnost, malátnost a závrať. První pomocí je dostatečný příjem tekutin a poloha se zvýšenými končetinami.

Rady proti přehřátí
Pravidelně pijte. Při pobytu v teplých oblastech byste denně měli zkonzumovat alespoň 2 litry čisté vody. Pokud sportujete nebo se nadměrně potíte, je potřeba pitný režim adekvátně zvýšit. Vhodnou volbou je čistá voda nebo ovocné čaje. Naopak se vyhýbejte nadměrnému pití kávy, černého čaje a alkoholu. Tyto nápoje totiž způsobují odvodnění organismu.

Volte správné oblečení. Před působením horka alespoň částečně ochrání volné a světlé oblečení z prodyšných materiálů, například z bavlny. V prevenci úžehu je naprostou nezbytností pokrývka hlavy.

Opalujte se s rozumem. Vyhýbejte se dlouhodobému pobytu na slunci, zejména mezi polednem a 3. hodinou odpolední. Odolejte intenzivnímu opalování a pobývejte především ve stínu. Pokud se budete věnovat sportu, naplánujte si fyzickou aktivitu na ranní nebo večerní hodiny.

Nezapomínejte odpočívat. Dostatek spánku a fyzického odpočinku jsou při pobytu v teplém podnebí podmínkou. Během dne byste tak pár hodin měli relaxovat v klimatizované místnosti nebo na chladnějším stinném místě.