Sládek Jan Častoveselý a dvě sestry. Co stála nerozhodnost v lásce v 17. století?

Publikace Podbrdsko vychází každý rok a mezi desítky odborných textů a materiálů letošního svazku se dostal také článek Příbramské pivovarnictví po třicetileté válce. Jeho autorkou je Věra Smolová ze Státního okresního archivu Příbram.

„Pivovar byl nejvýnosnějším podnikem hospodářství příbramské obce po mnoho staletí, protože pivo bylo základní potravinou,“ říká Věra Smolová. K výborným hospodářům patřili jezuité Kryštof Fišer a Jan Barner, kteří se k oboru vyjádřili roku 1679 takto: „Aby k zachování života v půlnočních (severních – pozn. Věry Smolové) krajinách, kdežto není vína aneb velmi málo, nezdálo se něčeho nedostávati, zaopatřil je dobrotivý Bůh pivem: nebo což by lidé pili, jimžto víno škodí, a ti, jejichžto přirození vody snésti nemůže? Pročež vynalezen jest nápoj velmi zdravý z ječmena, aneb pšenice, aneb z obého, jenž na každém místě připraviti se může. Ačkoli pak víno rychleji krmí, však pivo silněji.“

K výnosnému podnikání se váží mnohé příběhy, hlavně ze života příbramských sládků. Věra Smolová vypsala z archivních zdrojů ty nejzajímavější a čtenáři se tak mohou ponořit i do rodinných „lapálií“ 17. století, jako například v následující ukázce: „Po morové epidemii 1680 byl obecním sládkem Jan Častoveselý, který však svedl Alžbětu, dceru mlynáře Martina Dvořáka, i když předtím slíbil manželství její starší sestře Anně. Takový ‚tělesný skutek‘ s Alžbětou se tehdy považoval za krvesmilstvo čili incest. Jan Častoveselý po prozrazení svých záletů zbaběle utekl, Alžbětu však odsoudil apelační soud za nepořádné potracení jejího panenství k šesti týdnům vězení, během nichž měla kajícně se sklopenýma očima stát s hořící svící před oltářem v kostele sv. Jakuba na příbramském rynku při dvou nedělních nebo svátečních bohoslužbách. Její bratr a mlynář Jan Dvořák musel uhradit náklady procesu. Když se Jan Častoveselý vrátil, oženil se s Annou a odešel neznámo kam.“

Sborník Podbrdsko XXVII/2020 je k dostání ve Státním okresním archivu Příbram v době otevření badatelny pro veřejnost (v pondělí a ve středu od 10.00 do 15.00). Celý obsah uvádíme níže.

Články a studie:
Věra Smolová: Příbramské pivovarnictví po třicetileté válce
Hana Pátková: Soupis drobných sakrálních objektů v obvodu hořovického děkanství z 50. let 19. století
Miroslav Král: Karel Emanuel Decastello – rodák z Borotic, učitel na c. k. první hlavní české škole v Praze
Lenka Blažková: Horník malířem amatérem. Václav Lexa (1853–1927)
Kristýna Doležalová: Osud příbramské rodiny Edelsteinovy
Petr Kadlec: Ferda – jeden ze šestnácti. Motocyklový závodník Ferdinand Vrtal (1916–1945)
Mariana Stonišová: Život a dílo Václava Vavřince Pošíka v kontextu vývoje elektrotechnického ústavu Vysoké školy báňské v Příbrami
Petr Kašing: 75. výročí přeložení Vysoké školy báňské z Příbrami do Ostravy
Jiří Topinka: „Mravenčí malodráha“. Autobusová doprava obce Komárov 1924–1951
František Bártík: Ladislav Mácha – oddaný služebník Strany (Vyšetřování faráře Josefa Toufara)
Josef Velfl: Z historie vojtěšské úpravny rud

Materiály:
Rudolf Šimek: Sv. Jan z hlíny uplácán
Arnošt Vošahlík: Nejvýznamnější osobnosti novodobého příbramského pivovarnictví
Pavel Hynčica: Vesnická zástavba na Sedlčansku a Sedlecku na starých pohlednicích
Jana Kozáková: Knížky s příběhem aneb pátrání skoro detektivní
Václav Trantina: Mimořádná událost Radětice 1980

Paměti a vzpomínky:
Mirka Neubertová: Vzpomínky Blanky Papírníkové

Jubilea, výročí a nekrology:
Martin Jindra: Před 110 lety se v Milíně narodil Karel Šobr, pozdější národněsocialistický politik a politický vězeň
Václav Trantina: Jan Drda

Zprávy:
Jan Dvořák: O Muzikově dráze
Milan Karda, Josef Velfl: Uranový důl Bytíz – nová pobočka Hornického muzea Příbram