Školní psycholožka: Wellbeing může začít i tím, že si dítě uklidí nepořádek pod lavicí

Psycholožka Lenka Eisenreichová pracuje spolu s metodičkou prevence, výchovnou poradkyní a logopedickou asistentkou v týmu školního poradenského pracoviště v ZŠ pod Svatou Horou v Příbrami. I za ní mohou děti přijít, pokud mají nějaký problém, trápí se nebo hledají pomoc. „Nejvíce řešíme vztahové problémy, úzkosti a chování, kdy dítě volá o pomoc a neví si rady,“ zmiňuje v rozhovoru, s čím se aktuálně nejčastěji potýkají.

Začátek roku přinesl mnoha českým školám bezprecedentní zkušenost, kvůli e-mailovým hrozbám byly evakuovány i některé školy v Příbrami. Řešila jste tyto události v rámci vaší práce školního psychologa?
Máme přesně daný postup, jak v krizových situacích postupovat – funkční řešení, abychom nenásobili stres a chaos. Využila jsem ten čas pro spontánní rozhovory s dětmi a dospělými. Soustředila jsem se spíše na pozitiva začátku školního roku a na co se můžeme těšit.

Záběr školního psychologa je poměrně velký. Poskytujete diagnostické služby, vstupujete do řešení problémů u jednotlivců i celých tříd. Je možné z vaší zkušenosti říct, s jakými problémy se děti nejvíce potýkají?
Nejvíce řešíme vztahové problémy, úzkosti a chování, kdy dítě volá o pomoc a neví si rady. Tedy sebedestruktivní projevy a sebepoškozování, případně agresi projevenou ven. Ve třídách na prvním stupni začínáme formou her nastavovat zdravé hranice, respekt k ostatním, schopnost umět vykomunikovat, co cítím. Na druhém stupni řešíme také vzájemné vztahy a bezpečné chování v kyberprostoru, výběr povolání a s tím související osobnostní potenciál.

V ZŠ pod Svatou Horou nabízíte konzultační hodiny po celý týden. Jaká je role školního psychologa v rámci školního poradenského pracoviště a spolupracujete i s dalšími odborníky?
Spolupráce ve škole je pro mě důležitá. Úžeji řešíme záležitosti v týmu zahrnujícího třídní učitele, metodika prevence, výchovného poradce, vedení školy a pochopitelně ze spolupráce nevyjímáme ani rodiče. Mně osobně vyhovuje přímá komunikace a dodržování dohod, lépe se mi pak takový standard předává dětem. Mojí rolí je tak trochu mediace, koučink, odborná diagnostika a pomoc, či odeslání dalším odborníkům. Spolupracujeme nejvíce s institucí OSPOD, manažerkou odboru prevence, pedagogicko-psychologickou poradnou, středisky výchovné péče, lékaři, městskou nebo státní policií.

Vinu na problémech dětí mají, pokud souhlasíte, z velké míry dospělí. Co často děláme špatně a máte v tomto ohledu nějaká doporučení?
Vina? Každé chování nese své důsledky. I dospělí byli dětmi v určitém, horším nebo lepším rodinném prostředí. Takže rodičovské chyby se opakují. Troufám si říct, že každý z nás nějaké udělal, cesta je si toto uvědomit a přiznat si to. Pocit dlouhodobé viny je destruktivní, drží nás v minulosti, nutí nás jednat nesvobodně, hrát si na to, co nejsme, předstírat…
Co je špatně. Z mých zkušeností vnímám, že by děti klidně oželely drahý dárek a uvítaly místo něj více společně stráveného času s rodiči. Společensky nyní vnímám zvýšené obavy, co bude dál. Úzkostné nastavení se pak bohužel přenáší na děti.

Na říjnové akci příbramského nízkoprahového zařízení Bedna jste byla hostem debaty o wellbeingu ve školách. Co současné školy dětem nabízejí, aby se zde cítily dobře, a co jim podle vás stále ještě chybí?
Za mě je wellbeing ve školách propojení harmonického prostředí, vztahů a všeho, co se ve škole děje. A uvědomme si, že i učitelé musí být v pohodě, aby mohli dobře učit. Už tady byl dávno, jen je nyní moderně pojmenován. Cítíme oprávněnou potřebu vrátit se k harmonii těla a ducha. Zahrnuje smysl toho, co děláme a čím přispívá každý z nás celku. Neškodit a nezávidět si, umět střídat práci s odpočinkem, vybírat si za kamarády hodné lidi.
Ve školách aktuálně fungují školní kluby, družiny, kroužky, u nás od sportovních až třeba po rybářský. Na školní zahradě máme venkovní učebnu. Do budoucna by to chtělo například odpočinkové koutky na chodbách, pro chlapce naopak místo, kde si mohou o přestávce vybít přebytečnou energii. I zdravá strava, výhradně z čerstvých potravin bez aditiv a rafinovaných olejů a bez přeslazených nápojů, je důležitá. Wellbeing klidně může začít tím, že si po sobě dítě uklidí nepořádek pod lavicí.