Senát schválil příspěvek 25.000 korun pro OSVČ. Státní pokladnu opatření vyjde až na 17,5 miliardy korun

Pro návrh hlasovalo 40 z 41 přítomných senátorů. Proti nehlasoval nikdo.

Příspěvek 500 korun denně je určen především těm osobám, které ekonomicky poškodila situace kolem epidemie koronaviru. Vyplácet se bude za období od 12. března do 30. dubna. Zaměstnanců se týkat nebude. Na ty pamatuje vládní program Antivirus, který provozuje ministerstvo práce.

Ministerstvo financí představilo formulář žádosti a čestného prohlášení. Má být podle ministryně jednoduchý a interaktivní. Podnikatelé by tak podle ministryně mohli podávat žádosti už ode čtvrtka, ale peníze budou moci dostat až poté, co zákon nabude účinnosti.

Ministryně Schillerová také uvedla, že pokud někdo pracuje na dohodu a k tomu podniká, pak příspěvek dostane. Problém je podle ní s lidmi pracujícími na dohodu s odměnou pod 10.000 korun, z níž se neodvádí pojistné, protože to neeviduje ani finanční správa, ani správa sociálního zabezpečení. O zaměstnancích na dohodu s výdělkem nad 10.000 korun, kde se již platí odvody, by měla mít informace ČSSZ. Nespadají však ani pod program ochrany zaměstnanců Antivirus, ani nemají nárok na zmíněný příspěvek 25.000 korun, uvedla ministryně. Domluvila se proto s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD), že zkusí tuto skupinu lidí zmapovat a vytvořit pro ni zvláštní program.

Schillerová také uvedla, že existují kontrolní nástroje pro to, aby některý z příjemců peníze případně vrátil, pokud se ukáže, že koronavirem poškozen nebyl.

Senát v doprovodném usnesení vyzval ministryni financí k urychlené změně zákona o příspěvku. Zákon by nově neměl z příspěvku vylučovat OSVČ, které současně vykonávají zaměstnání s příjmem od 3000 do 10.000 korun. Návrh usnesení přijal ústavně právní výbor, Senát ho ale přijal v upravené podobě podle senátora Tomáše Goláně (SEN 21). Usnesení podle něj reaguje na pozměňovací návrh poslance ČSSD Romana Onderky, který přijala Sněmovna.

Onderkův návrh zpřesňuje zákon tak, že se nevztahuje na OSVČ bez ohledu na to, zdali je jejich hlavní činností zaměstnání, nebo podnikání. Goláň jako příklad uvedl zastupitele malých obcí s platem například 3500 korun, kteří současně s tím podnikají a kteří by tím pádem o příspěvek přišli. Šlo by také o podnikající pěstouny nebo třeba lékaře, kteří současně se soukromou praxí chodí přednášet do škol.
"Když jsme si dělali průzkum přes Komoru daňových poradců a hospodářskou komoru, tak by to mohlo dopadnout až na desetitisíce lidí," poznamenal Goláň. Senát však místo pozměňovacího návrhu zákon schválil, aby se zákon nemusel vracet do Sněmovny, a přijal doprovodné usnesení. Firmy, které zaměstnávají postižené, nebudou muset dokládat bezdlužnost kvůli dotacím a příspěvkům státu na jejich mzdy. Podobné ulehčení mají mít firmy kvůli příspěvkům na mzdy zaměstnanců v rámci takzvaného kurzarbeitu. Nezaměstnaní se budou moci nově hlásit do evidence uchazečů o zaměstnání i na dálku. Nebudou muset na úřady práce osobně. Změny přinese úprava pravidel zaměstnanosti, kterou zrychleně a jednomyslně schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

"Snažíme se maximálně odstranit byrokracii," řekla senátorům ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). "Neznamená to, že firmy nebudou plnit své závazky," dodala.

Smlouvy mezi úřady práce a firmami, které jsou uzavírány v rámci kurzarbeitu, budou podléhat po zásahu Sněmovny pod mírnější režim zákona o registru smluv. Byly by tedy účinné okamžitě, nikoliv až zveřejněním v internetové evidenci, což by by mohlo trvat i měsíc.

Ministerstvo práce a sociálních věcí novelu zdůvodnilo situací kolem epidemie koronaviru, omezeným provozem úřadů práce a obtížným vyřizováním některých dokladů. Senátor Tomáš Goláň (za Senátor 21) uvedl, že firmy budou muset nadále dokládat založení bankovního účtu, na který budou příspěvky zasílány, ačkoli by mohl stačit výpis z tohoto účtu. Podle Maláčové výpis z bankovního účtu nestačí, smlouvu o vzniku účtu by ale mohlo nahradit potvrzení o existenci účtu, které lze snadno získat elektronicky.

Nezaměstnaní by nově mohli žádat o zařazení do evidence úřadů práce také poštou nebo elektronicky. Žádost navíc nebudou muset posílat úřadu příslušnému výhradně jejich trvalému bydlišti. Budou se muset obracet i na úřad v místě, kde skutečně bydlí.

Předloha zmírňuje i povinnost nezaměstnaných ihned hlásit úřadu práce svou nemoc. Na oznámení budou mít tři dny od vystavení neschopenky. Při nesplnění povinnosti jim hrozí vyřazení z evidence. Po něm by za nezaměstnané stát přestal platit odvody a přišli by také o podporu a dávky v hmotné nouzi, a to na tři či šest měsíců. Léčebný režim musí nemocní lidé bez místa dodržovat stejně jako nemocní zaměstnanci.

Prokazování bezdlužnosti odpustí stát firmám kvůli vytíženosti úřadů. V případě zaměstnávání postižených by hrozilo, že přijdou o práci, pokud by zaměstnavatelé nestihli dodat doklady včas. Zaměstnavatelé budou moci čerpat příspěvek na handicapované pracovníky i v době, kdy museli za nouzového stavu omezit výrobu či služby, a nechat proto pracovníky doma. Nebudou mít ale v takovém případě nárok na příspěvky v rámci kurzarbeitu.