Rys ze Šumavy dorazil do Brd. Ochranáři pro něj hledají jméno

Fotopasti v CHKO Brdy mladého rysa zachytily během jara a léta, čímž byl po čtyřech letech potvrzen nový výskyt tohoto plachého predátora. Mladí samci při hledání vlastního teritoria dokážou urazit i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou. Jejich cestu však často komplikují migrační bariéry, jako jsou silnice, železnice či zastavěná území.

Rys označený jako B913 se narodil na jaře loňského roku na Hartmanicku. Ještě v únoru jej zachytily fotopasti Správy NP Šumava a Hnutí DUHA Šelmy, ale od května už se pohyboval v lesích CHKO Brdy. Jeho výskyt zde potvrdily fotopasti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a organizace ALKA Wildlife.

„Migrace mladých rysů ze Šumavy na Brdy je od roku 2013, kdy je celé území sledováno pomocí fotopastí, zaznamenávána pouze nepravidelně. Rys označený jako B913 je za tu dobu třetím rysem, který do Brd prokazatelně ze Šumavy dorazil. V roce 2021 navštívil Brdy rysí samec Alfons, původně ze Lhenicka. Před ním byl v roce 2018 zaznamenán rys Fabián, který sem doputoval z Kašperskohorska. Všichni tři rysové tedy pocházejí z česko-bavorsko-rakouské rysí populace, která obývá jihozápadní Čechy,“ vypočítává Tereza Mináriková z organizace ALKA Wildlife.

Česko-bavorsko-rakouská rysí populace čítá v současnosti zhruba 130 jedinců starších jednoho roku a každoročně se zde narodí zhruba 60-70 koťat. Právě ta se ve věku 1-2 let často vydávají na delší cesty. Jejich cílem je nalézt nové území dosud neobsazené rysy, kde by se mohla trvale usadit. Mladí rysí kocouři jsou pak schopni ujít i trasu delší než 150 km vzdušnou čarou,“ uvádí Elisa Belotti ze Správy národního parku Šumava.

„Rys se zatím na Brdech trvale neusadil proto, že se sem zatím vždy vydal jen mladý samec a chybí mu rysí samička. Mladé rysí samice totiž mají řadu možností obsadit teritoria přímo na Šumavě a v Pošumaví a nejsou tedy motivovány migrovat na větší vzdálenost. Bez přítomnosti partnerky, se kterou by se mohl rozmnožit, ale nejsou Brdy pro rysí samce atraktivní, ačkoli tu jinak mají vhodné životní podmínky. Lze proto předpokládat, že rys B913 bude dál pokračovat v cestě, nebo se vrátí zpět, stejně jako před ním Fabián a Alfons,“ konstatuje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy.

„To, zda budou rysové v Brdech někdy žít trvale, záleží především na tom, jak se bude těmto krásným zvířatům dařit na česko-bavorsko-rakouském pomezí. Až bude tato populace dostatečně silná, mladí rysové začnou ve větší míře vyhledávat vhodná teritoria i v okrajových oblastech populace jako je území Brd. Zatím ovšem česko-bavorsko-rakouská populace početně stagnuje, počty zvířat se dlouhodobě nezvyšují. Důvodem je pravděpodobně pytláctví, ale v nemalé míře také bohužel střety především na silnicích,“ dodává Josefa Krausová z Hnutí DUHA Šelmy.

Podle ochranářů je klíčové, aby byla krajina pro zvířata prostupná. Významnou bariérou jsou silnice, železnice a rozrůstající se zástavba. Cesta ze Šumavy na Brdy je již v současné době pro rysy velice obtížná, a tak je naprosto zásadní ochránit existující migrační trasy rysů a umožnit jim volný pohyb krajinou.

"Rys zatím nemá jméno a vy máte jedinečnou příležitost ho pojmenovat. Svůj návrh můžete napsat do komentářů pod tímto příspěvkem. Jméno, které získá nejvíce lajků, se stane jeho oficiálním označením. Vyhlášení proběhne ve středu 22. října ve spolupráci s odborníky z ALKA Wildlife a NP Šumava. Těšíme se na vaše návrhy," vyzývá Správa CHKO Brdy čtenáře.