Rudá záře nad Pacifikem aneb dnešní ráno v Příbrami

Za barevnou podívanou, kterou jsme dnes mohli spatřit, stojí kombinace několika atmosférických faktorů. Hlavní roli hraje rozptyl světla. Když Slunce vychází nebo zapadá, jeho paprsky procházejí větší vrstvou atmosféry než během dne. Kratší vlnové délky, jako je modrá a zelená, se rozptylují do stran, zatímco delší červené a oranžové paprsky proniknou až k našim očím.

Další klíčovou složkou je oblačnost. Specifická struktura a výška oblaků vytváří na obloze texturu, které výborně odráží sluneční paprsky. Právě tato struktura oblaků vytvořila dojem, že nebe hoří.

Na intenzitě barev se podepsala i relativní čistota vzduchu. Po zimních ochlazeních je atmosféra čistější, protože méně prachových částic a smogu umožňuje lepší průchod světla. Třešničkou na dortu jsou lokální podmínky, jako je teplé proudění vzduchu nebo vlhkost, které mohou ještě umocnit barevnou pestrost.

Tento jev sice nevidíme každý den, ale v zimních měsících je kvůli výraznějšímu střídání teplot a jasnější obloze poměrně častý. Až tedy příště vyrazíte ráno ven a zahlédnete podobnou rudou zář, můžete si vzpomenout na těchto několik atmosférických „umělců“, kteří ji společně vytvořili. Dnešní ráno nám znovu ukázalo, že příroda je mocná čarodějka.