Rozprava o navýšení poplatku za komunální odpad přinesla řadu zajímavých podnětů

Pondělní program 23. zasedání zastupitelstva města Příbram nabídl jako obvykle vedle řady nepodstatných a čistě formálních bodů i několik potenciálně třaskavých. Jedním z takových byl návrh Rady města na zvýšení místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství o 20 %. O tomto záměru jsme vás informovali již minulý týden. Ač se o tématu mezi zastupiteli dlouze debatovalo, výsledné hlasování bylo tentokrát nebývale jednoznačné. S výjimkou dvou hlasů SPD hlasovali všichni přítomní zastupitelé jednomyslně pro navýšení poplatku, který se tak s účinností od 1.1.2025 zvyšuje na 864 korun na osobu.

Ačkoliv ani tentokrát nebyla debata o komunálním odpadu prosta drobných šťouchanců a několika jízlivých komentářů, zazněla v ní i celá řada velmi konstruktivních připomínek a podnětů. Hned na úvod rozpravy si vzala slovo Petra Novotná (SPD), která rovnou předeslala, proč budou s manželem hlasovat proti navýšení poplatku. „My budeme určitě proti z jednoho prostého důvodu. Když má stát peníze na to, aby mohl nakupovat stíhačky s jadernými hlavicemi za stovky miliard, tak určitě má peníze i na to, aby mohl dát obcím více financí a prostředků pro naše lidi. Proto budeme zásadně proti, i když vím, že to bude možná trochu bolet rozpočet města, ale tak to prostě je.“

Další zastupitel, Aleš Barášek (Šance pro Příbram) vznesl následně dotaz, co dělá město pro to, aby snížilo náklady na svoz a likvidaci směsného komunálního odpadu (SKO). Vypíchl přitom několik poznatků z prezentace RNDr. Martiny Vrbové ze zářijového zastupitelstva, ze které vyplývá, že Příbram a jeho obyvatelé špatně třídí, produkují hodně SKO a mají drahou skládku. Upozornil na fakt, že současný systém jednotné ceny poplatku na osobu nijak nemotivuje občany k tomu, aby snižovali množství SKO. Připomněl při tom, že v některých sousedních obcích se poplatek za svoz a likvidaci SKO odvozuje od ceny za kilogram – čím více vyhodíte, tím více zaplatíte. 1. místostarosta Vladimír Karpíšek kontroval, že důsledkem tohoto opatření je, že řada „vykutálenců“ vozí svůj směsný odpad do Příbrami, aby „odlehčili“ své popelnici a peněžence. „Hledáme možnosti, jak tento nešvar vymýtit nebo alespoň minimalizovat – fotopasti, osvěta, četnější kontroly městské policie. Je to ovšem velmi složitý problém k řešení, se kterým se potýkají všechny větší města,“ doplnil Karpíšek.

Barášek se při svém rozboru zaměřil také na výnosovou část odpadového hospodářství. „Ještě mě zajímá, jaká je efektivita vybírání poplatků za SKO, resp. kolik procent lidí nezaplatí a kolik lidí zde nemá přihlášené bydliště, a tudíž za odpad neplatí, byť jej produkuje?“ V této souvislosti také zmínil, že má město nástroje, jak lidi donutit, aby si zde zřídili trvalé bydliště. „Ministerstvo vnitra získalo anonymizovaná data od mobilních operátorů, která umožňují zjistit, kolik lidí žije v jednotlivých obcích. Já jsem s těmito daty pracoval a vím, kolik lidí tady nemá trvalé bydliště. Abychom tyto lidi donutili se zde přihlásit k trvalému pobytu, je nutné zavést parkovací systém (zóny, poznatek autora). Ten pak donutí lidi se zaregistrovat, aby zde mohli parkovat. Jedná se zhruba o dva až tři tisíce lidí. Příjmy města by se tak zvýšily o nějakých 60 až 90 milionů korun.“ Svůj exkurz do problematiky Barášek uzavřel konstatováním, že parkovací zóny zde nejsou primárně kvůli tomu, aby se vybíraly peníze od lidí, kteří v nich budou parkovat, ale aby si tady zřídili trvalé pobyty a obecně se navýšily platby za tyto lidi.

První místostarosta Karpíšek konstatoval, že v tomto ohledu jsou za město ve shodě. Připomněl však, že vyřešení komplexní problematiky parkování je neuvěřitelný oříšek, se kterým se potýká mnoho dalších měst. „Vyjma složitých jednání s dopravní policí při schvalování navržených parkovacích zón, tu také existují různé zájmové skupiny, v tomto případě i z Prahy, které vyžadují například i v úzké ulici, kde projede sotva jedno auto, obousměrnou cyklostezku. Tím nám shodí to stanovení ze stolu a jedeme znovu od začátku. Je tam spousta zájmů lidí, kteří to parkování zde nechtějí a kupodivu jsou to většinou lidi, kteří tady ani nebydlí. Je to boj, ale nevzdáváme to,“ doplnil Karpíšek.

Příspěvků k tématu odpadového hospodářství zaznělo ještě mnohem víc a většina z nich skutečně stojí za úvahu. Je patrné, že toto téma rozhodně není uzavřená kapitola a navýšení poplatku za svoz a likvidaci SKO sice pomůže částečně sanovat díru za tuto kapitolu v městské pokladně, ale zbývá celá řada opatření na nákladové i příjmové stránce, abychom systém odpadového hospodářství v Příbrami mohli nazvat efektivním.