Rožmitál chystá demolici penzionu Třemšín, někdejšího Brdského ráje

11. února 2022 (11:30)

foto: Zdroj: Lucie Voříšková se souhlasem

Obyvatelé Rožmitálu pod Třemšínem se brzy rozloučí s historickou budovou penzionu Třemšín, která byla vybudována ve 20. letech 20. století. Tehdy luxusně vybavený penzion lákal mnoho výrazných osobností z Rožmitálska. Mezi jeho nejvýznamnější hosty patřil například František X. Šalda, básník Ladislav Stehlík nebo rozhlasový reportér Josef Laufer.

Penzion byl postavený na návrší jižně od Rožmitálu pod Třemšínem u Kašparovského rybníka. Nechal jej vystavit Jan Antonín Muchka podle architektonického návrhu Jana Koláře. Samotná poloha budovy již od začátku lákala své návštěvníky na procházky a zaslouženou relaxaci. Rybník u penzionu si Muchka pronajal od pražského arcibiskupství a údajně v něm byla velmi čistá voda. S finanční dopomocí obce zde byly vystavěny i tenisové kurty.

Muchka zemřel v roce 1934 a provoz penzionu tak převzala jeho manželka Anna s devatenáctiletým synem Emilem. Po naléhání věřitelů byla nucena prodat Panský dům zpět do rukou arcibiskupství. Penzion Třemšín však provozovala i nadále. Pro účely zvelebení jména podniku se Muchkovi domluvili s malířem Vladislavem Hřímalým na vytvoření jídelních lístků s kresbami půvabných zákoutí města a okolí jako poctu pro plánovanou návštěvu kardinála Karla Kašpara. Tyto kresby tužkou se dochovaly dodnes.

Prosperitu penzionu přerušila až druhá světová válka. Tehdy byl zabrán Němci a sloužil jako zotavovna pro raněné vojáky a později jako příměstský tábor pro Hitlerjugend. Němci dokonce platili nájem, avšak jen do chvíle, kdy přestali vyhrávat válku. Tehdejší majitel Emil Muchka, syn rožmitálského hoteliéra Jana Antonína Muchky, který se zasloužil o výstavbu penzionu, podporoval z německých přídělů potravin odbojovou činnost Františka Lízla a Jaroslava Pompla, kteří v Brdech skrývali uprchlé sovětské vojáky. Právě díky zásluhám Muchky se Němci pobývající v penzionu na konci války vzdali bez jediného výstřelu. Jejich zbraně byly společně se zásobami naloženy na auto a Muchka s Jaroslavem Pomplem vyrazili na Prahu, kde se stále ještě bojovalo.

Příchozí sovětští vojáci penzion víceméně rozkradli a zdemolovali. „Vysoký důstojník si poručil koupel. Tenkrát bývala koupelnová kamna, z nich vyvedená sprcha. Manžel nechal koupel připravit. Důstojník si vlezl do vany, v těch kohoutkách se nevyznal, a pustil na sebe vařící vodu ze sprchy na záda. Výsledek? Vzal samopal a ta kamna ve vzteku rozbil. Když odešli Rusové, byl penzion v takovém stavu, že nebylo možné uvést ho do provozu,“ vzpomíná Božena Muchková, manželka Emila, v knize Kouzelné město Rožmitál od Jindřicha Háska.

Po válce se uvažovalo o opětovném otevření, nicméně stavba potřebovala rozsáhlé opravy. Starosta obce nabádal Muchku, aby budovu pronajal československé armádě do doby, dokud se zde nepostaví kasárna. Vojáci nájem platili do roku 1955, načež byl penzion vyvlastněn. Armáda zde sídlila až do roku 2005, kdy byl areál vytvořených kasáren a penzionu převeden do správy Rožmitálu pod Třemšínem.

Plán radnice byl celý areál kasáren o rozloze 72 hektarů se 105 budovami prodat. Celý prodej byl zahalen velmi pochybnými okolnostmi a byly uzavírány smlouvy se subjekty, které nedodržovaly smluvní podmínky. Město pak nevymáhalo odstupné, které bylo za nedodržení těchto podmínek stanoveno zákonem. Během prodeje se jednalo i s podezřelými firmami s podivnými finančními zárukami. Na případ upozorňovali i Reportéři ČT ve svém pořadu. Organizace Transparency International pak podala trestní oznámení na starostu města Josefa Vondráška.

Během následujících let se v areálu vystřídalo několik firem, které se zavázaly odkoupit areál, ale žádná z nich nezaplatila ani první splátku. V srpnu 2008 město areál kasáren včetně penzionu prodalo za 72 milionů čtyřem nově vzniklým firmám. V současné době je chátrající penzion ve vlastnictví společnosti GINDELY TRADE a.s.

Právě kvůli chátrajícímu stavu budovy se vlastník pozemku rozhodl pro demolici. „Vlastník GINDELY TRADE na podzim loňského roku podal žádost o odstranění stavby. Stavební úřad tak vydal souhlas, protože areál koneckonců není města,“ uvedl pro redakci pribram.cz starosta Rožmitálu pod Třemšínem Pavel Bártl. Objevila se i občanská iniciativa budovu zachránit a prohlásit ji za kulturní památku. Tento návrh byl kvůli záměrnému zdržování majitele objektu zhotoven Národním památkovým ústavem až v době odsouhlasené demolice. Při první dovolené návštěvě však památkáři budovu nedoporučili k uvedení do se seznamu kulturních památek. Podle stavebního úřadu města začnou bourací práce probíhat v následujících dnech. Zmizí tak jedna z výrazných budov rožmitálské historie.