Ředitelka Drážďanské filharmonie: Překvapilo mě, kolik Čechů všech věkových kategorií zpívá

V rozhovoru nám přiblížila nejen plány orchestru, ale také se podělila o své osobní postřehy týkající se české hudební tradice, spolupráce mezi zeměmi a vzácných okamžiků na pódiu.

Máte nějaký oblíbený koncert nebo projekt, na který jste obzvlášť pyšná?
V nadcházející sezóně zahájí Drážďanská filharmonie spolupráci se sirem Donaldem Runniclesem jako hlavním dirigentem, na to se velmi těším – s britským repertoárem (Walton, Vaughan Williams, Britten, MacMillan), koncertní operou (Straussova „Elektra“) a turné do Asie. S ním určitě zažijeme umělecké vrcholy.

Jakým způsobem se snažíte přitáhnout nové posluchače a mladší generaci k vážné hudbě?
Naše dvě série krátkých koncertů se již těší velké oblibě. Mají spíše uvolněný, neformální charakter, lze využít aplikaci jako digitální programovou brožuru a po skončení zůstat v našich barech a popovídat si s hudebníky a umělci. Tyto koncerty jsou velmi populární, čímž stále více přitahujeme mladší publikum na naše běžné symfonické koncerty. Kromě toho pořádáme také řadu školních koncertů, které nabízíme zdarma a které jsou téměř vždy plně obsazené.

Jak se těšíte vy a vlastně celý orchestr na koncert v rámci hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami? Prozradíte nám, na co speciálního se můžeme těšit?
Je pro nás velmi důležité navazovat a udržovat partnerství s hudebními tělesy a koncertními místy v naší sousední zemi Česku a tím přispívat ke kulturnímu propojení v regionu střední a východní Evropy. Proto mě velmi těší, že budeme hosty v Příbrami. Je to pro nás čest a doufáme, že se nám podaří zaujmout publikum naším německo-rakousko-francouzským programem pod vedením Markuse Poschnera. Koncert bude mít samozřejmě i český akcent.

Jak se váš orchestr cítí v menším městě, jako je Příbram? Je to pro vás jiná zkušenost než vystupování ve velkých městech?
Menší města, jako je Příbram, mají něco intimního, což je podle mě velmi půvabné. Publikum se také liší od toho ve velkých městech – bývá často nadšenější nebo specificky zaujatější, jako právě zde na Dvořákově festivalu.

Při předchozích návštěvách České republiky jste jistě měla možnost ochutnat českou kuchyni. Máte nějaké oblíbené jídlo, které byste doporučila?

Česká kuchyně nabízí mnoho vynikajících jídel! Samozřejmě mám ráda tradiční pokrmy, jako je svíčková nebo guláš s knedlíky, ale také sladkosti, jako ovocné knedlíky nebo palačinky, které jsou opravdu lahodné.

Česká republika je známá svými historickými a architektonickými krásami. Co vás zaujalo při procházce městy, jako je Praha nebo Příbram?
V Příbrami budu poprvé, ale Prahu samozřejmě znám. Je to okouzlující město, kde při každé návštěvě objevím nové architektonické krásy.

Jaké české kulturní tradice nebo zvyky vás zaujaly nebo překvapily?
Nevím, jestli se dá mluvit o zvycích, ale překvapilo mě, kolik Čechů všech věkových kategorií zpívá. Nejen ve sborech, ale často v malých skupinkách, při výletech, u táboráku nebo s rodinou. A znají všechny texty! To už v Německu dnes není tak rozšířené.

Mnoho lidí je obeznámeno s českou hudební tradicí, například s díly Dvořáka nebo Smetany. Máte v České republice nějaké oblíbené skladby nebo interprety?
Dvořákovy symfonie jsou mi velmi blízké, zejména ta Devátá. Mám také ráda symfonie Bohuslava Martinů, které se u nás bohužel hrají příliš zřídka. Jsem rovněž velkým fanouškem Janáčkových děl, především jeho oper.

Jaké jsou vaše hlavní cíle a vize pro budoucnost Drážďanské filharmonie?
Koncertní sály, jako je náš v drážďanském Kulturpalastu, by se měly v budoucnu stávat takzvanými „třetími místy“ – místy, kde vzniká a žije společenské soužití. Jako Drážďanská filharmonie chceme pro společnosti a hosty spojit na jednom místě vynikající uměleckou kvalitu s blízkostí a zároveň hledat nové způsoby, jak lidem přiblížit naši hudební tradici. Chci, aby naše koncerty byly i v budoucnosti událostmi, které se lidí dotýkají, dojímají je a mění. To platí i pro vztahy s našimi partnery v České republice a Polsku; středo východoevropská vazba je pro nás velmi důležitá, tyto hudební i lidské vztahy budeme i nadále rozvíjet.