Ředitel nemocnice radí: Řešte své problémy co nejdřív, včasný záchyt může zachránit život

Nemocnice se dostala ze sevření koronavirové epidemie. Leckdo by si mohl říct, že nyní je zde klid. Opak je ovšem pravdou. Nemocnice se snaží dohnat měsíce, kdy byla omezena operativa i neakutní péče a do toho zde probíhají zásadní investiční akce. O tom všem jsme si povídali s ředitelem nemocnice MUDr. Stanislavem Holobradou.

Konečně skončila doba koronaviru, kdy bylo zcela jasné, že prvořadým úkolem nemocnice je zajistit péči o pacienty s koronavirem, ale i akutními problémy jiného charakteru. To skončilo. Co je úkolem nemocnice teď?
Důležitá je personální stabilizace, protože ty dva roky epidemie nesmírně zatížily personál, který neměl šanci si odpočinout a vybrat dovolenou. Je to i vidět a někde cítím nepříjemné napětí uvnitř kolektivů. Snad doba bez covidu a prázdniny umožní, aby všichni nabrali nové síly. Budeme se snažit jim poděkovat nejen tím, že dostali více zaplaceno, ale i tím, že jim umožníme zlepšení mezilidských vztahů, pokud to půjde. Na nedávné poradě vrchních sester jsem nabízel, že nemocnice podpoří jednotlivým kolektivům teambuildingové aktivity. Je třeba zklidnit napětí a pracovat. Hlavně ale nevíme, co přijde na podzim, a musíme být připraveni na všechno.

Nemocnice dále prochází rekonstrukcí, aktuálně probíhá výstavba pavilonu N, ale následná rekonstrukce pavilonu D2 bude vyžadovat velké zapojení všech zaměstnanců, protože se bude významná část lůžkové kapacity přesouvat. To bude také určitá výzva pro zaměstnance. Dalším nepříjemným faktorem je inflace a zdražování všeho. Na jedné straně je nemocnice, která se musí s tím vším vypořádat, ať už je to fakt, že stoupá cena stavebního materiálu, energií a pohonných hmot, pak je tu i problém na straně zaměstnanců. Přidali jsme jim, ale narovinu je třeba říct, že procenta přidání jsou již překonaná inflací. Uvidíme, jak se nám bude dařit, ale pokud ekonomické výsledky budou dobré, chceme se ke konci roku pokusit inflaci alespoň trochu dorovnat ve formě nějakého 13. platu. Ale musíme na to mít. Pořád se musíme chovat jako řádný hospodář.

Jak se aktuálně daří nemocnici v oblasti produkce a ekonomiky?
Referenčním obdobím je pro nás rok 2019 a díky zásluze našich zaměstnanců se nám daří objednávky zdravotních pojišťoven naplňovat a v mnoha aspektech i převyšovat. Kromě toho se snažíme v rámci akutní péče, která se nedá plánovat, chovat efektivně. Ve spolupráci s primářem urgentního příjmu a zároveň novým náměstkem MUDr. Dvořákem se snažíme optimalizovat do maximální možné míry urgentní příjem, který čeká ve zhruba dvouletém horizontu rozsáhlá rekonstrukce. Budeme to zatím modelovat, ale může k tomu fakticky dojít, až se ukončí rekonstrukce N a D2.

Kromě této rekonstrukce získala nemocnice také dotaci z REACT-EU ve výši 150 milionů korun. Co se z toho pořídí a jak se to bude týkat pacientů?
Je to ta dotace, která byla provázena velkou nervozitou. Jedná se o obnovu přístrojové techniky, která má souvislost s covidem. Dlouho jsme nebyli vybráni, protože při výběru došlo k netransparentnímu klikacímu principu, ve kterém záleželo na tom, jak rychle jste klikli, ale v rámci vteřin. My jsme to jako jedna z mála neúspěšných nemocnic napadli i předžalobní výzvou, a nakonec se tlak vyplatil a peníze jsme také získali. Měli bychom nakoupit moderní techniku, především pak na zobrazovací metody. Například naše magnetická rezonance je tu už asi 14 let, i když prošla v průběhu nějakým upgradem, tak se jedná o zastaralé zařízení. Když se podíváte, jak vypadaly mobilní telefony před 14 lety a dnes, tak sami uvidíte, kam za tu dobu technologie pokročily. Nová zařízení budou patřit k nejmodernějším na trhu a urychlí, a ještě zpřesní práci zaměstnanců a také budou šetrnější pro pacienty.

Nemocnice má nového náměstka pro zdravotní péči MUDr. Dvořáka, který zde už rok působí na pozici primáře urgentního příjmu. Co myslíte, že přinese nového?
Chci poděkovat primáři Bilinovi, který v době covidu s velkou noblesou dokázal ve spolupráci s dalšími uřídit veškerou zdravotní péči. On už v té době říkal, že se tomu po skončení epidemie věnovat nechce, což se skutečně stalo. Našel náhradu v podobě kolegy Dvořáka, který je intenzivista a náš společný cíl je právě kultivace urgentního příjmu, což je místo, které je v novém pojetí zdravotní péče nosným bodem. Urgenty v celé republice by měly projít určitou změnou a my bychom chtěli být na špičce tohoto odvětví. Chceme především zlepšit komunikaci a sdílení dat s dalšími zdravotnickými zařízeními a záchrannou službou. Do nemocnic se často dostanou lidi, kteří jsou zde například na výletě, chatě, a přitom bydlí jinde. Nám pak chybí data z jejich „mateřské“ nemocnice a ztrácíme čas zjišťováním informací, které už jsou někde zapsané. Kvůli tomu může například docházet i ke zdvojováním různých vyšetření a podobně.

Myslíte, že proběhnuvší epidemie se nějak odrazila do zdravotního stavu populace?
Bohužel ano. Ten lockdown a strach, ať už v jakékoliv podobě, přispěl ke zdržení mnoha preventivních zákroků a vyšetření. Drobný problém tak často přerostl do většího, který je hůře řešitelný. Setkáváme se tak často s lidmi, kteří chodí pozdě, jedná se často o onkologická onemocnění, nebo i chronická ortopedická onemocnění. Ono se nám to podaří dohonit. Jsem optimista a věřím, že zvýšeným úsilím to nebude trvat déle než rok, ale jsou už nyní zaznamenány případy, kdy se toho lidé už nedočkají, nebo jsou jejich poškození díky odkladům už trvalá. Vím například o případu člověka, který měl třikrát odloženou operaci kyčle, a kvůli tomu u něj došlo, laicky řečeno, ke zkostnatění toho kloubu. Bohužel už chodit nikdy nebude. Proto bych doporučil všem, aby se svými problémy co nejdřív přišli. Možná budou ambulance přetěžované, ale ať jsou raději přetěžované, než abychom nezachytili pacienta, u kterého se dá jeho zdraví včasným zásahem zachránit.