Ředitel nemocnice: COVID-19 má s ptačí a prasečí chřipkou jedno společné. Jde o virovou nákazu, která má svůj původ ve zvířecí říši

Ředitel příbramské nemocnice Stanislav Holobrada popisuje vybavenost příbramské nemocnice v souvislosti s koronavirem. Hovoří i o tom, jak se změnil chod nemocnice v době epidemie a zeptali jsme se i na jeho názor, co říká na křivku koronaviru v České republice.

Pane Holobrado, jaká je situace s koronavirem na Příbramsku? Monitoruje to nemocnice?
Ano, situaci samozřejmě neustále monitorujeme, v této chvíli je počet pozitivně testovaných osob na Příbramsku 30.

Jaká byla vybavenost nemocnice, co se týče zdravotního materiálu před propuknutím epidemie?
Zásoby zdravotnickým materiálem příbramské nemocnice odpovídaly standardní poskytované komplexní akutní i neakutní péči v běžné situaci. Tyto zásoby ale nemohly logicky odpovídat takto virulentní nákaze především v zásobách běžných ochranných pomůcek, nemluvě o pomůckách, které jsou nezbytné pro péči o pacienty nakažené takto virulentním onemocněním, jakým COVID 19 bezesporu je. Právě z tohoto důvodu bylo potřeba zdravotníky chybějícími pomůckami a dalším vybavením rychle dozásobit.

Nyní do Čech míří několik letadel týdně se zdravotním materiálem. Dostává se ho i v příbramské nemocnici?
Ano, ale i tak je ho pořád málo. Potřebný materiál nejsou jenom roušky. Potřebujeme respirátory třídy 3, ochranné obleky, odběrové sady a další pomůcky. Co se týče ochranných pomůcek, musím velmi poděkovat všem těm, kteří nám nezištně pomáhají a přináší nám šité roušky, ochranné štíty nebo respirátory.

Leží nějaký pacient s koronavirem v příbramské nemocnici?
V tuto chvíli se jedná o dva pacienty. Jeden je ve stabilizovaném stavu na umělé plicní ventilaci na oddělení ARO. Druhý pak leží na standardním lůžku nového „covid“ oddělení. V obou případech se jedná o seniory. V případě toho druhého je stav dobrý a propuštění z nemocnice v tuto chvíli není možné především proto, že se jedná o klienta DPS. Situaci řešíme s městem Příbram.

Jak je případně nemocnice připravena na další pacienty s koronavirem? Kolik je pro ně vyhrazeno lůžek, jakou máte výbavu plicní ventilace?
Nemocnice má již v tuto chvíli připraveno cca 10 přístrojů pro umělou plicní ventilaci, cca 12 lůžek intenzívní péčí pro oxygenoterapii a 24 standardních lůžek. Počet standardních lůžek pro tyto pacienty můžeme dle potřeby průběžně navyšovat.

Jak koronavirus ovlivnil chod nemocnice? Byla například v plánu renovace nějakého oddělení, a muselo se to zastavit?
Elektivní medicína se významně omezila. Pozastavili jsme rekonstrukci lůžkové stanice na pavilonu "I". Jediné, s čím se začne o něco později, je vybudování relaxační zóny v areálu ve staré Příbrami.

Lidé jsou více doma, ubývá alespoň počtu úrazů na urgentním příjmu? Nebo snížila se na nějakém oddělení kvůli karanténě jeho vytíženost?
Lidé, pokud nemusí, tak do nemocnice nejdou. Počet akutních vyšetření je však přibližně stejný. Nemocnice výrazně omezila plánovanou-neakutní péči a soustředíme se na péči akutní. Skutečně akutních pacientů samozřejmě neubývá, akutní stavy, jako například srdeční selhání či infarkty, cévní mozkové příhody, náhlé břišní příhody a další, se přihodí bez ohledu na koronavirus. Stejně tak dochází k různým typům zranění, která jsou potřeba odborně ošetřit v nemocnici. Je ale pravdou, že těch neakutních pacientů přichází méně. V každém případě velmi děkuji všem našim zaměstnancům a především pak zdravotníkům, kteří, i když jsou "nasazeni" v první linii, odvádějí profesionální práci a pečují a ošetřují všechny naše pacienty. Jsou to přitom lidé jako všichni ostatní, i oni mají doma své rodiny a bojí se o své blízké. O to větší poděkování jim všem patří.

Před několika lety byla v České republice ptačí a prasečí chřipka, o které se hodně mluvilo jako o strašákovi. Jak se podařilo, že tato chřipka zmizela?
Virová respirační onemocnění existují v lidské populaci odjakživa. Některá mají schopnost napadat i jiné zvířecí druhy savce, ptáky apod. Eliminace těchto onemocnění se děje skrze imunitní systém každého organismu a v určitém okamžiku je imunitní vybavenost lidí vysoká a jednoznačně lidé vítězí nad infekcí. Po čase imunitní "pozornost" klesá nebo dojde k "mutaci" viru, a proto na nějaký čas lidská imunita na chvilku prohrává. Někdy v tomto nekonečném souboji pomohou virostatika, více pomáhá vakcinace.

Současná nákaza COVID-19 má s těmito nemocemi jedno společné. Jde o virovou nákazu, která má svůj původ ve zvířecí říši.

Z pohledu odborníka, co říkáte na vývoj křivky nakažených?
Současný algoritmus této nákazy odpovídá kapénkovému přenosu této infekce a je vidět, že především karanténní opatření nákaze do určité míry brání. Domnívám se, že nyní jsme zhruba v první třetině průběhu této nákazy v České republice.

Běžná chřipka, ke které byl koronavir v začátcích dlouho přirovnáván, usmrtí ročně tisíce lidí a nakažených jsou statisíce. S koronavirem ani zdaleka taková čísla nemáme, a přes to jsou tu taková opatření. Proč?
Protože je oproti běžné chřipce daleko více virulentní. To znamená, že je významně agresivnější ve smyslu jeho přenosu.

Co si myslíte, že je největší problém s bojem s koronavirem? Proč se ho zatím nedaří zastavit?
Problémem je právě jeho virulence. Pokud tuto jeho vysokou virulenci spojíme s dnešní globalizací, pak je problém na světě velice rychle.

Kde se Příbramáci mohou nechat nejblíže testovat na COVID-19?
Cca 90% pacientů nakažených koronavirem má průběh buď zcela bez příznaků, anebo s lehkými respiračními příznaky. V takovém případě je nutné kontaktovat svého praktického lékaře, hygienu nebo informační linku 1212. Právě hygiena nebo praktický lékař u takového člověka určí, zda je třeba ho otestovat či nikoli. Pokud ano, nemocnice ve spolupráci se záchrannou službou zajišťuje odběry těchto pacientů v domácím prostředí, či po dohodě s praktickým lékařem v odběrovém centru. Pokud by byl v nemocnici hospitalizován pacient, u kterého bude podezření na nákazu koronavirem, je nemocnice schopna si takového pacienta otestovat sama.