Průzkum: Se členstvím Česka v NATO souhlasí 70 procent Čechů

12. března 2024 (13:34)

foto: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Česká republika se stala členem aliance 12. března 1999.

Od vstupu Česka do v Severoatlantické aliance (NATO) před 25 lety souhlasí se členstvím země v organizaci trvale většina Čechů. Letos v lednu vyslovilo souhlas se členstvím v NATO 70 procent Čechů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu analytického ústavu STEM. Hranici 70 procent přesáhla podpora v roce 2001, nejvyšší byla v březnu 2022 po útoku Ruska na Ukrajinu, tehdy souhlasilo se členstvím Česka v NATO 78 procent lidí. Česká republika se stala členem aliance 12. března 1999.

"Je patrné posílení míry souhlasu s členstvím v NATO v období krizí, v roce 2015 v případě migrační krize a v roce 2022 po útoku Ruska na Ukrajinu," uvedla Jitka Uhrová ze STEM. V září 2015 souhlasilo se členstvím Česka v NATO 76 procent obyvatel. Stejně vysokou podporu zaznamenal průzkum i v roce 2009, kdy pod vlivem prvního českého předsednictví Evropské unii posílily proevropské postoje a nepřímo posílil i vztah k NATO, podotkli autoři průzkumu. Souhlas s členstvím v NATO je většinový ve všech sociodemografických skupinách, mírně vyšší je mezi mladšími lidmi a zvyšuje se také s úrovní dosaženého vzdělání.

Důvěra Čechů v NATO jako instituci se za dobu, co je Česko členem Severoatlantické aliance, nikdy nedostala pod 50 procent. Aktuálně má důvěru v NATO 53 procent českých občanů. STEM podotýká, že je to významně více než například u důvěry v Evropskou unii, ovšem méně než důvěra Čechů v Armádu ČR. Důvěra v EU dosahuje 37 procent a důvěra v českou armádu 62 procent, uvedl ústav.

V souvislosti s postoji české veřejnosti k NATO pak STEM od roku 2007 sleduje také to, zda mají lidé důvěru nejen v NATO jako instituci, ale konkrétně ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost ČR. V současné době NATO v tomto ohledu důvěřuje 61 procent občanů, loni a předloni to bylo 70 procent. V delším časovém srovnání se podle autorů průzkumu vyděluje rok 2015, kdy tato důvěra oslabila na 54 procent. "Pravděpodobně v důsledku toho, že tehdy bylo bezpečnostní ohrožení vnímáno především v souvislosti s migrační krizí, která vyžadovala jiné než vojenské řešení," uvedl STEM.

Průzkum se konal od 18. do 27. ledna, zúčastnilo se ho 1057 lidí straších 18 let.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ ČTK

autor: Tomáš Pečenka