Prokopská pouť letos připomněla povýšení Příbrami na královské horní město

Hornické spolky, někdejší havíři i široká veřejnost si opět po roce připomněli odkaz svatého Prokopa, patrona havířů. Další ročník, tentokrát jubilejní třicátý, se na Březových Horách uskutečnil tento víkend.

Zatímco Sázavská pouť byla letos menší, ta naše byla opět bohatá
Svatý Prokop se považuje za patrona horníků a rolníků. Narodil se přibližně roku 970 v Chotouni (okres Kolín) a pocházel z výše postavené rodiny. Podle pověsti odešel kolem roku 1009 do ústraní a žil na horním toku Sázavy v tehdejších pralesích. Stal se prvním opatem Sázavského kláštera. I proto se Svatoprokopská pouť každoročně koná i v Sázavském klášteře. Zatímco letošní Sázavská pouť byla vzhledem k probíhajícím opravám kostela menší, ta naše byla opět bohatá.

Hlavním tématem bylo povýšení Příbrami na horní město
Zatímco minulý rok jsme si při Prokopské pouti připomněli 100. výročí vzniku Československa, letos bylo hlavním tématem povýšení Příbrami na horní město. Je tomu již 440 let, co se Příbram stala královským horním městem.

Královské horní město přineslo měšťanům větší svobodu
Plnoprávní obyvatelé Příbrami, tedy měšťané, kteří získali v Příbrami městské právo, což byl zdlouhavý proces, získali s povýšením na královské horní město mimo jiné velkou svobodu pohybu. Horníci měli svobodu pohybu od obnovení příbramského dolování v první třetině 16. století.

Měšťané nyní byli dále zbaveni povinnosti odvádět veškeré dávky z vaření piva (tzv. nápojové dávky) a všechny další platy, které dříve odváděli vrchnosti, ale i roboty, cla a mýta. Ročně všechny odváděné poplatky dávaly dohromady kolem 170 kop míšeňských ročně, které od nynějška zůstávaly v Příbrami a používaly se na rozvoj dolování. Výroba a prodej piva (a také vína) se velmi přesně evidovaly i nadále a kontrolovala to česká komora, de facto tehdejší ministerstvo financí. A to dávalo pozor na to, aby se všechen výtěžek z tzv. pivního a vinného tácu investoval do rozvoje příbramských stříbrných dolů, protože kvůli tomu bylo toto privilegium vydáno.

Měšťanům byly navíc vyměřeny pro rozvoj hor takzvané cupusy, které platili. Podle toho, jaký zisk doly vykazovaly, dostávali zpět přebytek z nákladů. Když se ale stříbra nezískalo dost, nebo se nevybralo všechno, co mělo, a někdo zůstal dlužen, Příbramští museli chybějící peníze doplnit z obecního jmění, aby se částka vkládaná do hor nezmenšovala.

Příbramští řezníci také museli zdejší hory dostatečně zásobovat přepuštěným lojem do hliněných kahanů, kterým se doly osvětlovaly. Listina byla vydána v němčině, protože byla úředním jazykem pro horní záležitosti, na rozdíl od správy města, které úřadovalo převážně česky. Privilegium bylo vydáno během jednoho z pobytů Rudolfa II. na Pražském hradě, ještě před jeho trvalým přesídlením do Prahy.

Hornické muzeum nově vystavuje novodobou kopii privilegia Rudolfa II.
Hornické muzeum rozšířilo své stálé expozice o některé zajímavé exponáty. Mezi ně patří faksimile, novodobá kopie privilegia Rudolfa II. ze dne 20. 11. 1579, s jeho vlastnoručním podpisem. K listině byla přivěšena císařova majestátní pečeť, která se ale dochovala pouze zčásti. Listina byla vydána ve formě několikastránkové pergamenové knihy, protože obsahuje 22 ustanovení, ve kterých se podrobně vyjmenovávají všechna práva a povinnosti, které s povýšením Příbrami na královské horní město souvisely. Město se však nestalo svobodným úplně a jeho měšťané se nestali příslušníky třetího městského stavu zastoupeného na zemském sněmu. Příbram byla podřízena stejně jako ostatní horní města nejvyššímu mincmistrovi.

Ta největší hornická paráda se odehrála v neděli
V neděli 7. července 2019 jste se mohli zapojit nebo jen pozdravit průvod městem, který vycházel v 9 hodin z náměstí T. G. M. a mířil ke kostelu sv. Prokopa. Od 14 hodin se na nádvoří Ševčinského dolu odehrály dobové scénky vztahující se k výročí 440 let od povýšení Příbrami na královské horní město. Velkým lákadlem bylo vystoupení šermířů ze souboru Adorea, či scénka s příjezdem císaře Rudolfa II. v podání Malého svatohorského divadélka.