Proč je správné užívání antibiotik důležitější než kdy dřív?

V úterý 18. listopadu se Česká republika připojila k  Evropskému antibiotickému dnu (EAAD), jehož cílem je zvýšit povědomí o narůstající antibiotické rezistenci a podpořit odpovědné používání antibiotik. Současně v týdnu od 18. do 24. listopadu probíhá Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci (WAAW).

Pane primáři, proč je Evropský antibiotický den pro veřejnost i zdravotníky tak důležitý?
Je to příležitost upozornit na problematiku i rizika antibiotické rezistence, která pramení z nadměrného až zbytečného používání antimikrobních preparátů.

Co znamená antibiotická rezistence a proč se o ní v posledních letech tolik mluví?
Odolnost mikroorganismů k běžným, ale i k záložním antibiotikům – tzv. rezistence – začala zasahovat do běžných léčebných postupů i každodenní práce zdravotníků. Důsledkem mohou být a často jsou horší výsledky léčby.

Podle evropských dat je až každý třetí mikroorganismus v nemocnicích rezistentní vůči antibiotikům. Jak se to projevuje v praxi u pacientů?
Projevuje se to například tím, že léky první, druhé či třetí volby pro léčbu komunitních infekcí selhávají. Zjednodušeně: tam, kde jsme byli ještě nedávno se základními antimikrobiálními léčivy suverénní, se dnes často setkáváme s neúčinností léčby a nutností podávat rezervní antibiotika. Zažil jsem i situaci, kdy prakticky nebylo čím léčit.

Čím se rezistence nejčastěji zhoršuje? Hraje skutečně roli i to, když pacient „žádá“ antibiotika na rýmu či kašel?
Je to nepochybně jeden z faktorů. V ČR se přes 90 procent antibiotik podává v tabletách u praktických lékařů a ambulantních specialistů. Tam vzniká počátek tzv. selekčního tlaku s důsledkem nových odolných mutant bakterií.
Dalším důvodem je nadměrné používání antibiotik ve veterinární medicíně, cestování za zdravotní péčí a šíření již odolných mikroorganismů mezi pacienty v nemocnicích.

Jak může každý z nás přispět ke zpomalení rezistence? Existují jednoduché zásady, které může dodržovat úplně každý?
Nepochybně. Nejlepší je žádnou infekci vyžadující antibiotika vůbec nechytit – tedy mít organismus nastavený co nejvíce samoúzdravně. To, v jakém stavu máme například plíce nebo kardiovaskulární aparát, je výrazně v rukou (pro běžce a cyklisty i v nohou) každého z nás.
Pokud je antibiotická léčba nutná, je potřeba striktně dodržovat dávkování, dávkovací interval a délku léčby předepsanou lékařem. Nepoužívat samoléčbu antibiotiky, která zbyla doma nebo někomu z rodiny.

Opakovaně zaznívá, že prevence je účinnější než řešení následků. Která opatření v nemocnicích nejvíce pomáhají předcházet infekcím?
Snažíme se hygienickými opatřeními během léčebných i diagnostických výkonů zabránit šíření mikroorganismů mezi pacienty i mezi personálem.
V našem příbramském špitále máme také při oddělení lékařské mikrobiologie a parazitologie Antibiotické středisko. Na nás se může kdokoliv obrátit stran vhodné antibiotické terapie.
Máme antibiotika rozdělena na volná a vázaná.
Volná – základní preparáty s minimem vedlejších účinků včetně selekčního potenciálu – mohou předepisovat téměř všichni lékaři.
Vázaná podléhají schválení antibiotického střediska. Tím zamezujeme zbytečnému podávání širokospektrých či toxických antibiotik a těch, která nejvíce podporují vznik rezistence.
V laboratoři dále testujeme citlivost bakterií na jednotlivá antibiotika a můžeme tak léčit cíleně, nikoliv naslepo.

Pociťují zdravotníci, že se situace zhoršuje? Jaká je z pohledu mikrobiologů realita v českých nemocnicích?
Nepochybně. Běžně se setkáváme s odolnými bakteriemi jak u pacientů, kteří nikdy nebyli hospitalizováni, tak u těch, kteří jsou překládáni z jiných zdravotnických zařízení. Pro takové pacienty máme screeningový program – po překladu je hned vyšetříme a snažíme se odhalit, zda nejsou kolonizováni rezistentními bakteriemi. Díky tomu je naše nemocnice bezpečnější.
Ne každá nemocnice má takový program. V mnoha zařízeních dokonce chybí i antibiotické středisko nebo mikrobiologická laboratoř, takže se tam léčí více „naslepo“. Jinde je laboratoř nasmlouvaná daleko a výsledky vyšetření citlivosti k antibiotikům přicházejí až za několik dní, což zpomaluje cílenou terapii.
U nás v Příbrami fungujeme i o víkendech – přijímáme vzorky všech sedm dní v týdnu, takže je zpoždění minimální.

Co byste vzkázal pacientům a veřejnosti ohledně problematiky antibiotik?
Mikrobiologové a zaměstnanci antibiotického střediska Oblastní nemocnice Příbram si svou specializaci vybrali dobrovolně a považují ji za poslání. Navrhovat optimální léčbu na základě vyšetření a komunikovat s klinickými kolegy nás baví a dovolím si říci, že jsme v tom – i v rámci Evropy (pracoval jsem i v zahraničí, takže mohu porovnávat) – opravdu dobří.
Jsme tu pro vás.
Jsme rádi, že v nás máte důvěru.