Primář mikrobioologie: Podmínky pro šíření koronaviru v Číně jsou naprosto odlišné od podmínek v Evropě

Koronavirus

2. března 2020 (14:00)

Primář mikrobioologie: Podmínky pro šíření koronaviru v Číně jsou naprosto odlišné od podmínek v Evropě

foto: Janota ONP

Koronavirus je v těchto dnech jednoznačně nejsilnějším mediálním tématem. Pod tíhou nových informací lidé skupují nefungující roušky, zásobují se moukou a trvanlivými potravinami. Je takováto panika na místě? Máme se bát o své životy? A co to vůbec ten koronavirus je? Na všechny tyto otázky jsme se zeptali primáře Oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie MVDr. Petra Ježka.

Můžete popsat, co to vůbec koronavir je? Jedná se o nějaký nový virový kmen, nebo existuje již delší dobu?

Nový koronavirus je virus, který dosud nebyl u lidí nikdy zaznamenán. Jde tedy zřejmě o nový druh viru, který je označován jako SARS-CoV-2 (z angl. „severe acute respiratory syndrom coronavirus 2“). Tento virus má fylogenetický vztah ke dříve izolovanému viru SARS-CoV.

Onemocnění, které vyvolává je označováno jako COVID-2019 (z angl.“coronavirus disease).
Koronaviry byly popsány již v 60. letech a patří mezi zoonotické infekce. Vyvolávají infekce dýchacího a trávicího ústrojí lidí a zvířat (ptáci, savci). Klinický obraz onemocnění dýchacích cest je v rozsahu od běžného nachlazení až po těžký respirační syndrom. Většina známých koronavirů cirkuluje mezi zvířaty. U lidí se vyskytuje dosud 7 známých koronavirů. U zmiňovaného viru SARS-CoV-2 se přepokládá zvířecí původ.

Jak tento vir působí na člověka?

Virus SARS-CoV-2 napadá především dýchací cesty. Jeho klinický projev je prakticky stejný jako u chřipky či jiných respiračních virových infekcí.

Nejčastějšími příznaky jsou horečka, kašel, dušnost, bolesti svalů a únava. Jde o obecné projevy, které nelze odlišit od jiných běžných infekcí, jako je např. nachlazení či chřipka. Podle dosud známých statistik přibližně čtvrtina postižených osob vyžadovala intenzívní péči. Ohledně závažnosti průběhu a úmrtnosti zatím nejsou přesné informace. Hlášená smrtelnost se pohybuje okolo 2-3%. Tj. jen o málo vyšší, než je u běžně u nás vyskytující se chřipky.

Koronavirus se často srovnává právě s chřipkou. Dá se říci, který je pro nás nebezpečnější?

Ohledně nebezpečnosti pro naši populaci záleží na úhlu pohledu. Z hlediska výskytu a šíření onemocnění pro nás zatím koronavirus nebezpečí nepředstavuje nebo je pouze velmi malé, protože se u nás zatím vyskytuje jen jako importovaný z rizikových oblastí, zatímco chřipka se vyskytuje mnohonásobně více. Takže z tohoto úhlu pohledu je chřipka nebezpečnější. Z pohledu dalšího rozšíření v našich podmínkách je koronavirus samozřejmě nebezpečnější, už proto, že proti němu není zatím k dispozici očkovací látka, zatímco proti chřipce ano a lze se proti ní chránit. Pro léčbu těžkého průběhu chřipky máme k dispozici antivirotikum, pro léčbu infekce koronavirem zatím nikoliv. Tzn., že v případě zavlečení se bude šířit ve velmi vnímavé populaci. Na druhé straně infekce tímto typem viru je zásadně lehčí než je u běžně se vyskytující chřipky.

Proč si myslíte, že se o koronaviru v médiích přesto tolik hovoří?

Na tuto otázku je asi jediná odpověď. Média vždy hledají senzacechtivá témata, aby zaujala své čtenáře či diváky. Za tímto účelem často situaci přibarvují a zveličují a ne vždy jsou poskytovány relevantní a odpovídající informace. Nechci však nijak zlehčovat situaci s koronavirem.

Jaký máte názor na jeho možné šíření mimo Čínu? Dojde podle Vás k pandemii?

Podmínky pro šíření onemocnění v Číně jsou naprosto odlišné od podmínek v Evropě. Vysoká koncentrace obyvatel a nízký stupeň hygieny zde tvoří velmi příznivé podmínky pro šíření takovýchto onemocnění. Vzhledem k odlišným podmínkám šíření a k vyspělému epidemiologickému systému v Evropě či v jiných vyspělých zemích nepředpokládám, že by došlo k tak rozsáhlému rozšíření. Není vyloučeno, že může dojít k více lokálním výskytům při zavlečení, ale plošné rozšíření bych neočekával. Nicméně je třeba být připraven na cokoliv, protože zatím se ví jen málo o virulenci, patogenitě, přenosu a rezervoáru či zdrojích. Odhady rizik epidemie mají zatím mnoho otazníků. Nevíme, jakou zanechá v populaci protilátkovou odezvu, nevíme, zdali zmizí podobně jako SARS, nevíme, jestli bude schopen se v populaci udržet i nadále a mnoho jiného. To ukáže teprve čas a další výzkum.

Dá se proti viru v tuto chvíli nějak bránit? Napadne i zdravého a silného člověka?

Virus může napadnout kohokoliv, kdo je nákaze vystaven a dostane do těla potřebnou dávku viru, jež je schopna u něj onemocnění vyvolat. Postihuje tedy i naprosto zdravé a imunokompetentní osoby. Samozřejmě takoví jedinci mají větší šanci onemocnění odolat, než kojenci či senioři nebo osoby s nějakým dalším postižením (diabetici, kardiaci, transplantovaní, onkologičtí pacienti apod.) Nicméně u tohoto viru se zdá, že průběh u dětí je také mírný, a že rizikovou populací jsou zejména senioři a osoby s dalšími zdravotními postiženími (diabetici, kardiaci, osoby transplantované apod.)

V případě rozšíření je pak důležité dodržovat hygienu rukou (dezinfekce) a co nejméně vyhledávat místa či akce s hromadnou nebo větší účastí osob. Je lépe se zdržovat doma.

Co byste na závěr ohledně koronaviru vzkázal čtenářům?

Zatím rozhodně nepropadat panice a zachovat klid a rozvahu.

zdroj: Martin Janota ONP

autor: Tomáš Pečenka