Primář mikrobiologie: U slintavky a kulhavky se není třeba bát. Přenos na člověka není rizikem

S primářem mikrobiologie a parazitologie v ON Příbram MUDr. Filipem Prusíkem jsme si povídali o aktuální epidemii slintavky a kulhavky, i o možném přenosu na člověka.

Můžete krátce shrnout, co je slintavka a kulhavka, jak se šíří a proč je aktuálně epidemie tak závažná?
Slintavka a kulhavka jsou virová onemocnění. Jsou sice velice nakažlivá, ale postihují hlavně zvířata, a to převážně skot. Jen pro úplnost – vyvolavatelem je picornavirus.

Existuje nějaké riziko přenosu slintavky a kulhavky na člověka, a pokud ano, v jakých případech by k tomu mohlo dojít?
Nákazy lidí se nemusíme bát, protože lidský organismus není k viru slintavky a kulhavky příliš vnímavý a v těch mimořádně raritních onemocnění, se projeví jen drobnými, řekněme, aftami v ústní dutině.

Tato choroba je známa pár století a prozatím se nakazilo pár desítek lidí na celém světě.

Nákaza u lidí tedy hrozí především těm, kteří jsou v přímém kontaktu s nakaženým skotem a neprobíhá nijak závažně.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi slintavkou a kulhavkou a jinými virovými infekcemi, například covidem-19?
Jak jsem již říkal rozdíl je ve vnímavosti lidského organismu k viru, který napadá skot. Ono se ukazuje že skot je člověku vývojově dosti vzdálen a mikroorganismy nemohou jen tak lehce přeskočit na lidské buňky a tkáně. Svojí antigenní výbavou mnohem blíže jsou nám například prasata, které navíc v některých kulturách (například v Asii) žijí v bližším kontaktu s člověkem.

Z tohoto pohledu je virus chřipky či a Covidu 19 vice přizpůsoben k pronikání a poškozování lidských tkání.

Má tato epidemie nějaký nepřímý dopad na lidské zdraví, například přes kontaminaci potravin nebo ekonomické dopady na zdravotnictví?
Doposavad žádný masivní dopad na lidské zdraví nebyl pozorován. V ČR jsou potraviny skvěle kontrolovány, a tak se ani ekonomického dopadu na zdravotnictví neobávám.

Pitím pasterizovaného mléka se člověk rozhodně nenakazí. Zráním masa a jeho tepelnou úpravou se virus také inaktivuje.

Jaká opatření by měla být přijata, aby se zabránilo šíření této epidemie, a jak může zdravotnictví přispět k její kontrole?
Každý se může přesvědčit při sledování televizních správ. V minulosti již několik podobných epidemií slintavky a kulhavky proběhlo. Veterinární správa to vždy zvládla a nevyvolalo to v lidské společnosti celkem žádný ohlas či rozruch.

Existuje nějaký výzkum nebo vakcinace, která by mohla pomoci v prevenci nebo léčbě, podobně jako jsme viděli u covidu-19?
Vakcinace lidí je v tomto případě naprosto zbytečná. A vakcinace skotu byla dokonce zakázána v EU.

Vidíte v současné epidemii nějaké paralely s pandemií covidu-19, a pokud ano, jaké ponaučení bychom si z této situace měli vzít?
Jednu paralelu bych tu viděl. Nepanikařit. Důvěřovat veterinární správě a hygienické službě ČR.