Primář Bleha: Nový rentgen je pro celý náš tým úlevou, benefity nabídne ale i pacientům

24. listopadu 2021 (06:36)

foto: ONP - Martin Janota/se svolením

Rentgen je pro provoz nemocnice klíčovým diagnostickým přístrojem.

Před nedávnou dobou byl v příbramské nemocnici po několikatýdenní výměně spuštěn nový rentgenový přístroj. O jeho benefitech pro personál a pacienty jsme si povídali s primářem MUDr. Petrem Blehou a vedoucí radiologickou asistentkou Lenkou Vackovou, DiS.

Jak vy osobně vnímáte kvalitu nového přístroje? Jedná se o špičkový, nebo spíše o průměrný model?

Petr Bleha: Pracoviště našeho typu si nemůže dovolit průměrné zařízení. Pokud máme dělat medicínu na úrovni, potřebujeme k tomu kvalitní vybavení a vzhledem ke spektru a množství pacientů, kteří projdou rentgenem, je třeba mít přístroj z nejvyšších řad. Práce je pak pro personál příjemná a výsledky kvalitní. Díky tomu je i klinik spokojený, protože vidí to, co je potřeba. Bavíme se o hlavní snímkovně v rámci nemocnice, tak je třeba mít špičkový stroj.

Lenka Vacková: Od výrobce Samsung je to nejvyšší řada.

Petr Bleha: Každá firma, která dodává přístrojovou techniku má nějaký high-level stroj a ano, ten náš je prakticky to nejlepší, co jsou dnes firmy schopny nabídnout.

Hlavním motivem výměny rentgenu bylo to, že ten stávající dosluhoval, což s sebou přinášelo i drahé a náročné opravy. Dá se říci, že ten nový přístroj je v něčem i výrazně lepší, než ten předchozí?

Petr Bleha: Pro radiologického asistenta se jedná o plně automatizovaný stroj. Zvolíte program, co chcete snímkovat, stisknete tlačítko a přístroj se už nainstaluje sám. Odpadá vám ta ruční manipulace. Pro personál se jedná o jednoznačnou výhodu. To jim umožní věnovat se během daného času jiným věcem, které jsou potřeba. Pacient dostane zhruba o 15 až 20 procent méně ionizujícího záření při srovnatelné kvalitě snímku v porovnání s předcházejícím přístrojem. Je ale pravdou, že je potřeba to vše ještě nastavit a seřídit, což budeme dělat v rámci příštích dvou až tří týdnů. Pro indikujícího lékaře je pak přínosem kvalita snímku. Z hlediska přehlednosti je rentgen kontrastních struktur zase o kousek lepší než starší generace. Máme srovnání s přístroji, které máme v rámci jiných pavilonů nemocnice a na jejichž obnovu bohužel zatím nejsou finanční prostředky. Ten rozdíl je významný.

Mluvíte o rozdílech mezi rentgeny. Jak se změnila ta kvalita například od dob vašich medicínských studií?

Petr Bleha: V čem jste jezdil před 30 roky? My jsme měli žigulíka. Když si dneska z žigulíka sednete do nového Superba, tak se možná přiblížíte tomu rozdílu, ale spíš to neporovnáte. Ten progres souvisí s vývojem výpočetní techniky. Přístroj nám například umožňuje odlišení kostěných struktur, takže si na snímku hrudníku například můžeme zobrazit jen plíce, nebo naopak odmazat plíce a podívat se na kosti - možnosti práce s obrazem a daty jsou neuvěřitelné. To jsem si během studia ani nedokázal představit. Já si ještě pamatuji, jak jsme pomáhali vyvolávat snímky ve vyvolávacím automatu, anebo jsme při jeho poruše i máchali filmy v chemikáliích. Ten vývoj je opravdu neuvěřitelný. Kupředu nás tlačí i legislativa, která nutí ozařovat pacienty co nejméně. Je stále třeba mít na paměti, že pracujeme se zářením, které není zdraví neškodné.

Jak náročné je pro personál naučit se s novým přístrojem?

Lenka Vacková: Já bych to přirovnala k mobilním telefonům. První mobily a dnes nejnovější iPhony a porovnejte si, co to umí. Stále se učíme nové věci, ale takový problém to nebyl, protože už v nemocnici máme jeden přístroj od této firmy a ovládací software je podobný. Teď už jenom dolaďujeme nové funkce. Měla jsem z toho větší obavy, ale musím říci, že všichni jsou moc šikovní a hned první den po zaškolení na novém stroji začali sloužit ÚPS.

Co nový přístroj vyvolal u personálu? Mají z něho radost?

Petr Bleha: Je to pro všechny radostná úleva. Původní přístroj byl už opravdu opotřebovaný a poruchový a přinášel spoustu podvědomého stresu, že se zase něco rozbije. Vzhledem k tomu, jak jsou vybaveny další snímkovny, to nebyla úplně komfortní situace. Dostali jsme novou „hračku“, tak si teď budeme chvíli „hrát“ a zjišťovat, co všechno umí. Určitě nám to rozšíří diagnostické možnosti a bude to pro nás zajímavé.

Lenka Vacková: Já bych to řekla takhle: Všichni měli radost, že budeme mít nový přístroj, pak přišlo lehké zděšení ze stavebních úprav a uzavření hlavní snímkovny na dobu několika týdnů. Ale teď jsou všichni spokojení.

Pane primáři, říkal jste, že máte novou hračku, tak si hrajete. Jaké další nové „hračky“ na oddělení potřebujete?

Petr Bleha: Životnost přístroje pro radiologii, kterou vyžadují akreditační subjekty a radiologická společnost, abychom mohli mít certifikaci pro vzdělávání radiologů, je 8 let. U klasických rentgenů pak 10 let. Magnetickou rezonanci máme od roku 2006, před sedmi lety prošla takovým malým upgradem, takže se dostáváme k tomu, že přístroj bude třeba vyměnit. Mluvil jsem o tom, že nemáme ideální rentgenové vybavení v pavilonu I a na Zdaboři. Ne, že by nestačilo. Ono stačí, ale předpokládá se, že v rámci rozvoje nemocnice se zvětší obrat pacientů a tím pádem se rozšíří i spektrum vyšetření, která se na těchto pracovištích budou dělat. To je další přístrojová technika, kterou bude potřeba v dohledné době obměnit. Pak nesmíme zapomenout, že nemocnice má status iktového centra, a to je vázané na přístroj CT, který je z roku 2014, takže opět bude v brzké budoucnosti potřeba ho vyměnit za nový. A to nemluvím o ultrazvucích, což jsou nejméně nákladné položky z našeho přístrojového portfolia. Ano, naše oddělení má drahé vybavení, ale informace a servis, který poskytujeme, je nedocenitelný. A bez odpovídajících finančních prostředků to prostě nejde.

Vy jste hovořil o tom, jak je vaše oddělení důležité pro zbytek nemocnice z hlediska diagnostiky. Máte přehled, kolik vyšetření provedete?

Petr Bleha: Rentgenových vyšetření je zhruba kolem 150 denně.

Lenka Vacková: Včera jsme vyšetřili 109 pacientů na tomto novém přístroji.

Petr Bleha: Výkyvy samozřejmě jsou, ale těch 150 nebude daleko od průměru. K tomu je třeba připočíst zhruba 25 CT vyšetření denně, dalších zhruba 25 ultrazvuků, na mamografii a denzitometrii je zhruba 10 lidí denně a pak cca 25 pacientů denně na magnetické rezonanci. Takže nám to může vycházet kolem 250 vyšetření za 24 hodin. Je bohužel smutnou realitou, že počty neklesají.

Jak se vyvíjí šíře spektra diagnostik, které vaše oddělení vyšetřuje?

Petr Bleha: Ta otázka má dva aspekty. Prvním je, co vám umožňuje přístrojová technika, kterou máte pořízenou. Tim druhým je existence personálu, který je schopný danou problematiku obsloužit - to znamená, že to umí. Také je třeba mít lékaře - klinika, který je schopný sehnat pacienty pro příslušná vyšetření. Tady začneme narážet na fakt, že je řada vyšetření, která jsme schopni přístrojově zvládnout, ale nemáme v tom cvik a neumíme je, protože nemáme přísun odpovídajících pacientů. Nemá cenu vyšetřovat jednou za měsíc složité vyšetření, se kterým nemáte potřebnou zkušenost, protože samozřejmě výsledek nebude mít dostatečnou vypovídající hodnotu a toho pacienta akorát zatížíme nejen zářením. Jinými slovy je to tak, že spektrum je široké a mohlo by být širší, kdybychom měli pracovníky a pacienty. Je otázkou vzájemné komunikace se všemi, jestli se podaří najít v dané problematice nějakou vyváženost. Neradi bychom upadli do rutiny, rádi bychom tento obor rozvíjeli, ale ne vždy to jde lehce, a ne vždy se to podaří.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz

autor: Jakub Pečenka