Příbramský Sokol si připomene 160 let od svého založení

Osmnáctý srpen 1862 znamenal pro příbramskou společnost založení tradice, ve které i přes nesnáze pokračovali další generace a stále přetrvává. Sokolskou myšlenku se tehdy rozhodlo podpořit a založit Sokol Příbram padesát místních vlastenců. Oslavy 160. výročí proběhnou v sobotu 21. května v příbramské sokolovně, jejíž základní kámen byl položen před 120 lety – 26. července 1902.

Program začíná již v deset hodin dopoledne, kdy se mohou děti zapojit do sportovních a tvořivých aktivit na hřišti u sokolovny. Oficiální zahájení oslav s akademií začne v 15.00 ve velkém sále sokolovny, slavit se bude také při večerním posezení od 18.00.

Sokolská myšlenka se šíří jako požár
Historii Sokola sepsal před třiceti lety pro deník Příbramsko jeho tehdejší redaktor Václav Moravec. Vypůjčený titulek ilustruje, jak se díky iniciativě lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery pro sokolskou aktivitu nadchla část příbramské veřejnosti a svůj záměr pak ztvrdili na ustavující valné hromadě v hostinci U Heroldů. „Mezi prvními cvičenci bylo i několik profesorů, posluchačů Báňské akademie německé národnosti, což zase nebylo tak zvláštní, protože v královském horním městě Příbrami žilo tehdy Němců hodně,“ zmiňuje v textu Václav Moravec.

V létě se cvičilo na nádvoří Hlavní školy na náměstí, v zimních měsících se sokolové scházeli v Měšťanské besedě (později zde stála synagoga a poté tržiště). První veřejné cvičení v besedě 21. listopadu 1863 doprovázel pěvecký spolek Lumír. „Cvičení samotné mělo mezi veřejností veliký úspěch a čistý výtěžek – 20 zlatých – byl věnován na stavbu Národního divadla,“ uvádí redaktor.

Sokolovna za rok
Začátkem roku 1902 se městské zastupitelstvo v Příbrami rozhodlo darovat Sokolu pro stavbu tělocvičny místo na Příkopech na tzv. panských lukách. „Stavitel Josef Štván se zavázal ještě v tom samém roce stavbu ‚uvést pod střechu‘ a v roce 1903 zcela dokončit! Plány bezplatně zpracoval bratr Alois Eška. Potřebné dříví i kámen dodalo – též zdarma – město,“ popisuje Václav Moravec realizaci sokolovny.

Celkový rozpočet včetně vnitřního zařízení vyšel na 63 500 korun. Do základů budovy byla vložena schránka s fotografiemi, písemnostmi a doklady o minulém i současném stavu jednoty. Přes různé obtíže byla stavba dokončena v plánovém termínu. Kvůli navýšení finančních nákladů v celkové výši 73 642 korun však jednota splácela dluhy až do roku 1914.

Kde na to vezmeme?
Problémy se zázemím řešil příbramský Sokol i v novodobé historii. „Stav budovy a zařízení je tragický. Nevěřícně obcházím budovou a jenom zírám. Jak to mohli dopustit? To bude stát peněz! Kde je vezmeme? Z členských příspěvků asi ne, když vybíráme padesát korun za rok,“ vzpomíná na rok 1990 a začátky své „éry sokolnické“ bývalý náčelník Svatopluk Chrastina starší. Následovala desetiletí obnovy, dobrovolné práce, investic a organizačních změn. Zátěžovou zkouškou posledních let byla pro Sokol pandemie. Ta se podepsala na členské základně, která od roku 2019 klesla zhruba o třetinu.

Organizace, jež je posledních deset let součástí župy Jungmannovy, se kromě sportu věnuje i dalším činnostem. V letošním roce má za sebou již Sokolské šibřinky, dětský karneval, Memoriál Bedřicha Šupčíka nebo župní přebor. Letní tábor si děti užijí na novém místě, poblíž obce Stěžov. Aktuálně se mohou do hodin v Příbrami zdarma zapojit děti z ukrajinských rodin postižených válkou.

„Sokol přináší sport pro každého, bez rozdílu věku a příjmu. Rozvíjí tělesnou zdatnost svých členů i ostatních. Vede své členy ke spravedlivému a čestnému jednání, k aktivitě, samostatnosti a schopnosti pomáhat,“ zní některá z kréd organizace. Myšlenky, které stojí za to oslavit i po 160 letech.