Příbramské ulice možná připomenou smutný příběh z válečných let

Antonín Stočes, Josef Lukeš. Po těchto příbramských rodácích by mohly být nově pojmenovány ulice města.Smutný příběh z válečných let zůstává i po osmasedmdesáti letech v povědomí lidí. A zřejmě by neupadl v zapomnění, ani kdyby ho nezvěčnil Jan Drda ve své povídce.

Tragédie, která skončila popravami, začala na konci května roku 1942 na příbramském gymnáziu. Sedmnáctiletý student Antonín Stočes tehdy z časopisu vytrhl stránku s podobiznou Adolfa Hitlera se slovy „To sem nepatří“. To neuniklo jeho spolužákovi Miroslavu Červenkovi, který do třídy propadl a zřejmě ve snaze snadno získat maturitu postoupil tuto informaci dále. Později se Červenka zástupci ředitele profesoru Francouzovi dokonce přiznal, že si vede dva zápisníky s údaji o žácích a profesorech.

V době mezi Antonínovým činem a Červenkovým oznámením došlo k atentátu na Reinharda Heydricha. Informace o incidentu se z příbramského gymnázia dostala na německý úřad a události nabraly rychlý spád. A stály život hned tří obyvatel města.

V polovině června, v první den maturit, byl na gymnáziu zatčen ředitel školy Josef Lukeš. Údajně pro schvalování atentátu na Heydricha. Toho se měl dopustit tím, že ve svém výkladu připomněl, že i to největší impérium, jako je římská říše, nakonec zaniklo. Trnem v oku byl i proto, že ze školní knihovny nevyřadil „závadné“ knihy.

O několik hodin později si táborské gestapo přišlo pro studenta Stočese a jeho otce Vojtěcha. Bydleli v secesním domě na rohu Dlouhé ulice a Mariánského údolí. Důvod zatčení jeho otce není znám. Údajně to bylo proto, že rodiče zodpovídají za činy svých dětí. Vojtěch Stočes, úspěšný podnikatel a představitel nedávno zakázaného Sokola, si šel pro svého syna na četnickou stanici a žádal, aby byl propuštěn. Avšak marně. Několik dní je věznili v Táboře, nakonec je zastřelila popravčí četa. Jejich těla byla zpopelněna a popel odvezen na neznámé místo.

Udavač Červenka školu ještě téhož roku kvůli špatnému prospěchu opustil. Po válce byl odsouzen na patnáct let. Po propuštění pracoval jako dělník v lese, kde ho zabil padající strom.

Osudy příbramských obětí heydrichiády dodnes připomíná pamětní deska v budově Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Příbram, kde gymnázium kdysi sídlilo. Pamětní deska je umístěna i v příbramské sokolovně a na domě rodiny Stočesů.

„Je nezbytné, připomínat si osoby, které měly historický význam pro naše město,“ uvedl starosta Jan Konvalinka.