Příbram slaví 800! V archivu začala série přednášek věnujících se historii města

Kapitoly z dějin Příbrami je název cyklu přednášek příbramského státního okresního archivu, věnovaných významného jubileu města 800 let od první písemné zmínky. Ředitelka archivu PhDr. Věra Smolová v jeho rámci přiblíží, jak to chodilo v Čechách a ve vládnoucí přemyslovské rodině kolem roku 1216, proč si vlastně pražský biskup koupil Příbram, jak Příbram musela být po několika desetiletích znovu vyměřena a postavena, jak to v Příbrami vypadalo až do konce 19. století a mnoho dalších informací postupně tak, jak se Příbram rozvíjela. Termíny přednášek jsou naplánovány až do konce června.

Úvodní přednáška byla o první doložitelné příbramské historické osobnosti, rytíři Hroznatovi. „O tom, zda v Příbrami vůbec někdy byl nebo ne, se neví. Co se ale ví, je to, že první zmínka o Příbrami se nachází v listině datované 20. června roku 1216, kdy si pražský biskup Ondřej nechal od opata z Milevska proplatit 100 hřiven stříbra, které pak převedl Hroznatovi, od kterého biskup krátce před tím Příbram koupil,“ vysvětlila ředitelka Smolová s tím, že díky tomuto pramenu je jasné, že prvním známým vlastníkem Příbrami byl právě Hroznata.

Listina s první zmínkou o statku řečeném Příbram je jedním z nejvýznamnějších mezníků v dějinách Příbrami a celého příbramského panství. „Další důležité momenty podáváme z trošku jiného úhlu pohledu a snažíme se jít přímo do hloubky,“ uvedla k zahájení série přednášek ředitelka archivu s tím, že z období okolo první písemné zmínky je pro Příbram velmi malé množství pramenů a v podstatě není z čeho vycházet.

Další přednášky s názvy: Zlatý věk renesance aneb Rudolf II. měl stříbro rád * Barokní královské město aneb Zázrak jménem Svatá Hora * Kruté 18. století aneb Podivné nápady císaře Josefa II. * Od státního bankrotu ke svobodě aneb Předci chtěli mluvit česky * Svědek 800 let aneb O našem farním kostele sv. Jakuba Většího jistě hovoří samy za sebe.

Možná by mohlo mnohé zajímat, jak vlastně v roce 1216 Příbram vypadala? Centrem města, resp. tržního místa byl panský dvorec s příslušným hospodářským zázemím, včetně všech druhů dobytka, samozřejmě s polnostmi, na kterých se pěstoval chmel, ječmen, žito, oves a hrách. Stavby byly zcela jistě dřevěné, byla tam velmi malá obytná stavení, k tomu mnohem větší stavení hospodářská. Pak rynek – vlastně náměstíčko, tržiště, dřevěný kostel, kolem něj hřbitov a masné a pekařské krámy. V roce 1216 brány města ještě nejspíše nebyly. „Představme si Příbram v této době jako větší vesnici,“ uzavřela ředitelka příbramského archivu PhDr. Věra Smolová.