Příbram není Kutná Hora, ale má šanci ji dohnat

V pondělí 9. listopadu se na program jednání zastupitelstva města Příbram dostalo také schvalování dokumentu Koncepce cestovního ruchu. Bez větších debat byl pak jednomyslně, hlasy 22 přítomných, přijat. Obsahem dokumentu je analýza různých aspektů cestovního ruchu (nabídky, poptávky, infrastruktury) a také návrhy řešení.

Cílem tohoto textu není přesný popis všech částí koncepce, zaměří se pouze na některé z nich. Koncepce cestovního ruchu, kterou vypracovala společnost Krokem, je v plném znění (120 stran) dostupná na webu města www.pribram.eu.

Příbram vs. Kutná Hora, Písek a spol.
Úvodním východiskem práce je tzv. benchmarking, který Příbram s aktuálním počtem 32 500 obyvatel porovnává zejména se středočeskými městy s ohledem na turismus, hornickou historii nebo výhodnou polohu v blízkosti Prahy. Jako první soupeře nasazuje Kutnou Horu a Písek.

„Ačkoliv má Kutná Hora méně obyvatel než Příbram, počty hostů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) v roce 2019 Příbram převyšují šestinásobně, resp. čtyřnásobně,“ uvádí koncepce, která přidává i nesporný benefit města – Kutná Hora je díky zápisu na seznamu UNESCO vyhledávaná českými a zahraničními návštěvníky. Demograficky je Příbram o 12 000 obyvatel větší.

Písek má k Příbrami blíže jak geograficky, tak počtem obyvatel (cca 30 000). Počtem návštěvníků ale v roce 2019 převýšil Příbram téměř pětkrát. Kromě památek a dalších atraktivit přivádí do Písku turisty z řad vodáků protékající Otava.

Dalšími srovnávanými městy jsou Kladno a Slaný, Benešov a Beroun a jako poslední Kolín a Strakonice. V Berouně přesáhl v roce 2019 počet přenocování v HUZ číslo 108 000 (počet hostů byl necelých 55 000). V Příbrami se v tomto období ubytovalo 8500 hostů, počet přenocování se vyhoupl nad 21 000.

Kolo nebo letadlo?
Text se dále zabývá nabídkou pro cestovní ruch na Příbramska. Pomineme-li místní turistické hvězdy – sakrální Svatou Horu, rodinné Hornické muzeum, Vysokou se sílou osobnosti nebo přírodní krásy Brd – nachází další témata k možnému rozvoji. Zmiňována je například zážitková turistika (spektrum leteckých zážitků na příbramském letišti) nebo řada sportovních a kulturních událostí, z nichž některé mají potenciál obstát za hranicemi regionu.

Dobré předpoklady vidí koncepce pro rozvoj cykloturistiky, jímž se už zabývá tzv. Cyklistická koncepce města Příbram. Jako slabá místa byla identifikovány nedostatečně rozvinutá infrastruktura – zejména chybějící propojení cyklotras, nedostatek stojanů na kola a špatný stav značení.

Turisté nemají kde přenocovat
Nevýhodou pro rozvoj cestovního ruchu, která může být jak předpokladem, tak důvodem, proč na Příbramsku turisté nezůstávají, je počet lůžek v HUZ – Příbrami byl v roce 2019 zhruba poloviční oproti roku 2012. Počet HUZ zařízení zde během období 2012–2019 klesl z původních patnácti na osm. V Příbrami tak převažují penziony s menší ubytovací kapacitou nad hotely, které mohou kromě vyšší kapacity pro kongresové akce nebo zájezdy nabízet nadstandardní služby.

Mimo Příbram je míst k přenocování také nedostatek. Zároveň se srovnáním počtu hostů v Příbrami a jejím okolí ukazuje, že turisté míří pryč z města: „Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Příbram vykazuje od roku 2016 rostoucí počet hostů ubytovaných v HUZ. V roce 2012 v Příbrami tvořil téměř čtvrtinu z celkového počtu hostů v ORP Příbram. Tento podíl se během let snižoval a v roce 2019 se počet hostů v Příbrami snížil na osminu počtu hostů v ORP Příbram.“ Rozšířené není v Příbrami ani ubytování prostřednictvím v posledních letech populárního Airbnb.

Stanovisko k restauracím není rovněž příznivé. Jsou zaměřeny na místní, otevírací doba ve většině z nich začíná pozdě (od 10.00) a chybí dopolední nabídka nebo menu rozvíjející gastroturistiku. Slibné jsou lokální minipivovary s možností rozvoje pivní turistiky.

Jak vyšel dotazník
Autoři koncepce oslovili také místní a návštěvníky, aby vytvořili obraz města, jeho kvalit a nedostatků. Příbramané vidí svoje město v růžovějších barvách než přespolní, kterým jsou ale více než nakloněni (přítomnost turistů vnímá pozitivně přes 90 % z nich).

Osloveno bylo 257 lidí od 15 let s bydlištěm převážně v Příbrami (82 %, zbývajících 18 % žije do 15 km od města). Jako rozhodně atraktivní pro turisty označilo Příbram a její blízké okolí 27 % z nich, 43 % se kloní k variantě „spíše ano“. Jinak se k této otázce staví návštěvníci. Mezi 93 odpověďmi se o atraktivitě města a okolí negativně vyjádřilo 50 % (spíše ne 47 %, rozhodně ne 3 %). Hlavními důvody jejich návštěvy pak byly spíše praktické záležitosti jako návštěva příbuzných, cesta za prací nebo nákupy.

Set dotazů byl vytvořen také pro odbornou veřejnost. Ta se ze 98 % (rozhodně souhlasilo 75 %) postavila za tvrzení, že cestovní ruch představuje pro Příbram významné ekonomické odvětví, které má být ze strany města podporováno. Hodnocení současných podmínek vytvářených městem pro rozvoj cestovního ruchu považuje za spíše nevyhovující 41 % a úplně nevyhovují 14 % z počtu 44 oslovených odborníků.

Značka Příbram
Další část práce se věnuje vizím, konkrétním cílům a jasně popsaným návrhům, jak jich dosáhnout. Kromě rozšíření nabídky (ubytovací kapacita) vyzdvihuje další dva strategické cíle – zlepšení destinační spolupráce a marketingové komunikace. V dlouhodobém výhledu na rok 2030 je ukotvena vize Příbrami jako významného turistického cíle, který patří mezi první tři nejnavštěvovanější města Středních Čech.

Koncepce cestovního ruchu je velmi inspirativním začátkem k možnému zviditelnění a zatraktivnění lokality. Jakou značku si Příbram vybuduje do budoucna bude záležet na konkrétních realizovaných krocích.